neděle 4. prosince 2005

FC Devils UH vs. FC Angels Břeclav

Datum 4.12.2005 se jednou provždy nesmazatelně vryje do kronik dvou spřátelených horolezeckých klubů – HK Uherské Hradiště a HK Pálavský Věšák. Tohoto dne se na půdě tělocvičny Lokomotivy Břeclav sešly nejlepší fotbalisté obou klubů, aby změřili své síly v bratrovražedném souboji s pravidly malé kopané. Šlo o hodně. Hradišťští fotbalisté vsadily své nejlepší skalisko z jejich správního obvodu – legendárního Kozla, Břeclavští vyrovnali sázku bečkou piva. Vítěz bral vše. Každým okamžikem, který se blížil k zahajovacímu výkopu vzrůstala nervozita v obou týmech. Kdo zvítězí a kdo bude navždy potupen? Kdo bude oslavován jako hrdina a kdo bude navždy terčem posměchu? Následující okamžiky měly provždy promluvit do osudů všech zúčastněných hráčů, kteří na sebe brali obrovskou odpovědnost. Okamžik pravdy se blížil!!!  Na hřiště proti sobě nastoupili hráči připraveni na vše. Jejich životy se jim promítali před očima od zázraku zrození až po osudový nástup na hrací plochu. Sekundová ručička se neodbytně blížila k patnácté hodině – hodině, která o všem rozhodne, jedny vynese do výšin, druhé shodí do hlubin zapomnění ... Oblohu proťal blesk, země se otřásla a apokalyptická podívaná započala... Již od úvodního hvizdu rozhodčího se zápas vyvíjel jednoznačně ve prospěch ďáblů z Hradiště. Lehkonozí hráči běhali po celé ploše hřiště, akce střídala akci a břeclavští často nevěděli, kde jim hlava stojí. Jakýkoli pokus o útok ze strany břeclavských byl většinou zmrazen již v úvodu tvrdými, ale čistě hrajícími, urostlými obránci, kteří pak dále rozdělovali míče do střední části pole, kde se akce poté rozbíhaly směrem na hbité útočníky, kteří pak zakončovali na soupeřovu branku důraznými a přesnými střelami, nebo technickými parádičkami. Byla opravdu radost pohledět na vysportovaná těla hradišťských hráčů a hráček, ze kterých přímo tryskala radost mládí. Břeclavští fotbalisté se často uchylovali k zákrokům, při kterých až tryskala krev, ale jejich odhodlaní soupeři nevnímali bolest. Znovu a znovu vyráželi k ničivým útokům, nenechali v Břeclavské obraně kámen na kameni a pustošili obrané pásmo andělů nájezdy s hrůznými konci, plnými tvrdých střel. Strach v očích břeclavských hráčů narůstal. V očích ďáblů se naopak zračilo až démonické odhodlání. Odhodlání ničit. Odhodlání nespokojit se s prostým vítězstvím, ale jedině s úplnou likvidací nepřítele. Gól za gólem padal do branky andělů. Tělo za tělem břeclavských padalo k zemi, aby se již nikdy nezvedlo. Absolutní vítězství bylo neodvratné. Pronikavý hvizd píšťaly sudího, ohlašující konec mače zničehonic proťal ryk vzrušených ochozů, křik pomalu umlkal, nastalo bolestné ticho. Prach, který se zvedl pod těžkými botami bojovníků  pomalu klesal k zemi. Na hřišti pevně stála legie zkázy hradišťských. Na zemi bezvládně ležel jejich soupeř. Světelná tabule ukazovala výsledek zápasu. Ten zněl: 10:4. Navždy sláva vítězům!!! Po vítězném zápasu byli fotbalisté HK Uherské Hradiště slavnostně vneseni na ramenou svých obětí do blízké restaurace, kde byla připravena velkolepá hostina. Zde se všichni oddávali popíjení opojných tekutin, pokuřování léčivých, regeneračních travin a intelektuálním hovorům. Na konci hostiny všichni spořádaně restauraci opustili a rozešli se pokojně do svých domovů, aby všem zvěstovali poselství o tom, že moc na zemi přebírají pro další rok zástupci Pekla – hráči HK Uherské Hradiště, hráči, v jejichž hrudích sálají neuhasitelné plameny, do kterých přikládají polena samotní služebníci Luciferovi. Začíná rok všepohlcujícího ohně!!! Omluvte sníženou kvalitu fotografií ze zápasu. Osoba, pověřená focením, nebyla, jak se zdá, řádně proškolena v obsluze komplikovaného přístroje. Fotografie z večírku jsou satanžel lepší. Jara Blatný
 

Soupeři při úvodním
ceremoniálu


všichni sledují míč, jen Marek se potácí opačným
směrem


Rum a Mára rozehrávají
roky nacvičovanou akci


ďáblové odpočívají


slavnostní nástup
všech hráčů


večírek se pěkně rozjíždí; Petr Sedláček (vlevo)
rozjíždí svou velkolepou
jízdu nocí


Irča a Rum


Mára po zápasu
nevypadal právě
nejčerstvěji


kapitán ďáblů v
omamném opojení


Petr Sedláček
nepochopitelně pije pivo
nosem, ďábelský kapitán
správně využívá ústa


Michal Rožek má dobrou
náladu


i Jitka má dobrou náladu


není radno usínat na
večírcích


Boubel a Michal jsou
kamarádi, rádi se smějí a
sypou na sebe
brambůrky


nejlepší sportovní lezci
obou klubů, na tomto
snímku na to tedy věru
nevypadají


kapitán ďáblů přemítá o
taktice na příští utkání


Michal s Boubelem vítají
nový den