Tak se to přeci jen podařilo. Sehráli jsme první fotbalové derby mezi naším horolezeckým klubem a Horolezeckým oddílem Uherský Brod. Původně jsme dokonce chtěli uspořádat velkolepý fotbalový turnaj, ale nakonec se nepodařilo sehnat dostatek horolezeckých fotbalových týmů. Nevadí, i tak to byla parádní akce.
Sraz byl 12. dubna 2025 na
Osvětimanských skalách, když už jsme ti lezci. Náš fotbalový tým se tady sešel
skoro kompletní, broďáků přijela jen část. Jejich tvrdé jádro zřejmě celé
dopoledne nacvičovalo přihrávky. Něco jsme tedy polezli a pak se přesunuli do
Boršic na fotbalové hřiště.
Tady se ukázala jistá početní
nevyrovnanost našich týmů. Za Hradiště nastoupilo v základu 7 mužů, které
pro první poločas v brance nečekaně doplnil Kuře, který jel kolem na
koloběžce. Za to mu patří velký dík. Kromě toho do zápasu zasáhly i dvě ženy a
pomohly v nejhorších chvílích, kdy už byl základ našeho mužstva zralý na
umístění na kardiologickou JIP. Hrálo se se 4 hráči v poli a brankářem a
každý hráč na střídání byl k nezaplacení. Broďáků přijelo, pokud jsem
dobře počítal, celkem asi 86. Na střídání měli tedy zhruba 81 hráčů. To bylo na
hřišti docela znát. Během zápasu jsem v dresu soupeře každou chvíli
potkával nové čerstvé tváře a nevěřil jsem vlastním krví podlitým očím, kde se
pořád berou.
Náš tým začal dobře. Mám pocit,
že první gól dali broďáci, ale po chvíli jsme vedli 2:1 a vedení jsme poměrně
dlouho drželi. Produkovali jsme velmi pohlednou hru plnou technických
parádiček, ladných pohybů, přesných přihrávek a oku lahodících fotbalových
fines. Brodský tým oproti tomu celkem nic zajímavého nepředvedl a spoléhal se
výhradně na hrubou sílu a svých 81 hráčů na střídačce. I přes naši herní
vyzrálost a fotbalový důvtip se však nátlaková hra Brodu ukázala jako
efektivnější a poločas jsme zakončili se skóre 2:5.
Před druhým poločasem jsem si
dopřál preventivní masáž srdce, trochu jsme ještě poladili taktiku a šlo se
znovu na trávník. Překvapivě horké jarní slunce se na hře obou týmů
podepsalo a hra už nebyla tak svěží, jako v první části. Ke konci už přestávaly
stíhat i nekonečné zástupy brodských náhradníků a druhý poločas tak skončil
smírně 2:2. Celkový výsledek historicky prvního derby mezi HKUH a HOUB byl tedy
4:7.
Sice jsme prohráli, ale jak se
říká: „my jsme hráli fotbal, ale góly dával soupeř“. Ale
broďákům to přejeme. Opravdu se snažili a vítezství si zaslouží!
Sportovní den jsme zakončili jak
jinak než v hospodě. Tečka za celou akcí to byla opravdu důstojná a bylo
veselo. Fotky z celého dne najdete v galerii. Z fotbalu mi
bohužel nikdo nic neposlal a sám jsem žádné fotky během zápasu nedělal, protože
jsem se soustředil hlavně na dýchání. Z této části dne jsou tedy
v galerii snímky pořízené umělou inteligencí. Pokud ještě někdo nějaké
fotky pošle, doplním je.
Doufám, že to nebyla poslední
akce tohoto druhu. I horolezec si může zahrát fotbal, aniž by tím ztratil na důstojnosti. Byl to moc pěkný den a děkujeme broďákům, že do toho
s námi šli. Tak zase někdy příště!