Historie HK Uherské Hradiště: 1963 – 2003 (přibližně)
Horolezecký klub Uh. Hradiště byl založen v r. 1963. Nejprve jeden rok působil pod hlavičkou Slovácké Slávie Uh. Hradiště, pak až do r. 1990 v rámci TJ Jiskra Staré Město. Po demokratických změnách ve společnosti se HK osamostatnil a nabyl dnešní podoby. Náš HK je součástí Českého horolezeckého svazu se sídlem v Praze a jeho prostřednictvím také mezinárodní horolezecké federace UIAA.
Klub vznikl s výraznou podporou horolezců ze Zlína (tenkrát Gottwaldov), odkud také přišel jeden z iniciátorů založení a první předseda František Rubeš. Ze Zlína přicházela zpočátku také materiální podpora (půjčování materiálu). Mnozí členové lezli v místních skalách již před vznikem HO. V prvních letech se činnost členů soustřeďovala zejména na lezení ve Vysokých Tatrách a na cvičných skalách v okolí. Významnou součástí byla také vysokohorská turistika. Cílem zahraničních zájezdů byly většinou neledovcové horské oblasti zemí jihovýchodní Evropy. Obtížnost výstupů v horách nebyla velká a zpravidla nepřekračovala kl. III - IV.
Koncem 60. a v 70. letech se situace zlepšila a několik lezců se již věnovalo výkonnostnímu lezení. Největšími jmény tohoto období byli Theodor Čermák, Vlastimil Směták, Bedřich Vašina, Marie Jurová (Šlosarová) atd. S lezením v té době u nás začínali pozdější reprezentanti Miroslav Pelc a Jindřich Martiš (oba se odstěhovali do V. Tater). Dařily se také první zájezdy na ledovce na Kavkaz a do Alp. Tehdejší výškový rekord držel z r. 1972 Ivo Doležal dosažením sedla Elbrusu (asi 5200 m.n.m.). Asi nejhodnotnější výstupy v ledovcových horách podnikl v letech 76-77 V. Směták – Kavkaz, Ulpata SV stěna, kl. Vb; Alpy, Aguille Rey, kl. V+ A2 (spolulezci z HO Zlín). Ve Vysokých Tatrách T.Čermák a V. Směták přelezli v zimě 1972 Puškáše, kl V, v Galerii Ganku. Stejná dvojice uskutečnila v létě 1973 dosud jediný klubový souvislý přechod hlavního hřebene Vysokých Tater bez podpůrných vynášek. V létě 1973 také přelezli diretissimy na Prostredný hrot, SV, kl. V+ A2, a Malý Kežmarský štít, S, kl. VI A2. V témže roce se pak stali členy krajského horolezeckého družstva a byli hodnoceni mezi nejlepšími sportovci našeho okresu. T. Čermáka a V. Smětáka můžeme po sportovní stránce považovat za nejúspěšnější borce v první polovině historie klubu. V r. 1979 se podařil ve Vysokých Tatrách první hodnotnější oddílový prvovýstup v horách: Kotlový štít, JZ, pravé žebro l. části stěny, V A2, (T. Naništa – J. Kůra /Brno/). Z činnosti na skalkách zaslouží pozornost zejména prvovýstup diretissimou na Beckově z r. 1971 (B. Vašina a spol. dnes 7-). Zajímavý byl také 9. přelez Střechy Slovenska (V A3e) v Kostoleckej tiesňave z r. 1979 (A. Pálka, F. Šnajdar).
V letech 1980 - 1990 patřili k nejlepším bratři Šnajdarové, Pavel Čupr, Zdeněk Přikryl, Ivan Lepka, Tomáš Žert, Marie Třináctá atd. Lezlo se tradičně zejména ve Vysokých Tatrách a to v létě i v zimě. Zde by se pro ukázku daly jmenovat např. letní výstupy: 1981 - Kačací mních, S, diretissima, kl. V+ A2 (Z.Přikryl, A. Šnajdar), 1983 - Galerie Ganku, Lapinského komín, kl. VI A2 (Z. Přikryl, J.Kraft /Praha/), 1985 - Ľadový štít, J, Cesta bielym pásom, kl.V+, (Z.Přikryl, V.Horák). Jednodenní zimní výstupy: 1986 – Žlutá stěna, c. Cagašík, kl. VI, (Z.Přikryl, J.Kraft /Praha/), 1989 – Malý Kežmarský štít, S, c. Žbirka, kl. V+, 2.opakování, (V. Jelínek, I. Lepka). Zimní výstupy s bivakem: 1987 – Gankova kopka, SV, c. Szumski – Wožniak, kl. V, (A. Šnajdar, P. Čupr /T. Polianka/), 1990 – Zadná Bašta, SV, c. Kulhavý – Romanovský – Slováček, kl. V+ A2 lezeno RK, (J. Grossman, I.Lepka). 1990 – Žlutá stěna, c. Diretissima 7- OS, J. Klíma, T. Žert. V ledovcových horách posunula v r. 1985 oddílový výškový rekord skupina T. Čermák, V. Směták, F. Šnajdar (Kavkaz – Elbrus 5621 m.n.m.). Tamtéž vystoupili v r. 1988 J. Grossman, J. Klíma, I. Lepka, M. Maňásek, R. Pazdera a T. Žert. Čtveřice T. Žert, B. Lebloch, I. Lepka a R. Pazdera uskutečnila při stejném zájezdu prvovýstup SZ žlabem Malé Ušby 4200 m.n.m., led 85°.
V létě 1989 posunuli výškový rekord na hranici 7134 m.n.m. J. Grossman a T. Žert výstupem na Pik Lenina v pohoří Pamír. Této výpravy se zúčastnili dále B. Lebloch, J. Klíma, I. Lepka. V zahraničních neledovcových horách stojí za zmínku tyto výstupy: 1984 – Julské Alpy, Triglav, S, c. Šavelj-Župančič, kl. V; Jalovec, Comicciho hrana, kl. VI, (P. Čupr, F. Šnajdar). 1986 – Rila, Maljovica, c. Nasko, kl. V+ A3 lezeno A0, (I.Lepka, L.Mikulec). 1987 – Paklenica, Aniča Kuk, c. Edge for little hammer, kl. 8-, (T.Žert). Na skalkách nejlepší výstupy dosáhly klasifikace 8/8+.
Po r. 1990 došlo k celkovému uvolnění situace. Otevřely se hranice a kdo mohl, poznával jak se to dělá na „západě“. V popředí zájmu nově přicházejících členů bylo většinou lezení ve skalách. V horách působí jen „stará garda“. Z tohoto období chybí jakékoliv materiály pro popis konkrétnějších akcí. Nejlepším lezcem dekády lze prohlásit T. Žerta, který např. ve skalkách uskutečnil 47 prvovýstupů kl. 7 – 9/9+, ve Vysokých Tatrách podnikl nejméně 13 výstupů 7- a těžších (např.: 1991 – Kežmarský štít, J, Tulák po hviezdach 8-, RK, 1. opakování, sp. J. Klíma; 1992 – Galéria Ostrvy, Jar na mesiaci 8-, AF, sp. V. Wolf, Z. Slivečka; 1994 – Jastrabia veža, JV, Pochylého plotna 8, AF, sp. V. Wolf; 1995 – Lomnický štít, Z, bonbónová cesta 7, OS, sp. V. Wolf; Kežmarský štít, J, Žlté strechy 8, AF, sp. V. Wolf. Dobrým výkonem byl v r. 1994 výstup v Alpách – Bergelu na Piz Badile, Another Day in Paradise 7, OS, T. Žert - J. Klíma. Ve skalkách lezou nejlepší v první pol. 90. let kl. 8+/9-, ve druhé pol. se dostáváme na 9+/10-. Kromě T. Žerta se objevují mezi nejlepšími Dalimil Janků, Petr Franta, Vladimír Wolf, Michal Rožek a další.
Při zpracování článku byly použity archivní materiály a paměť. Mnoho skutečností se z nich nemůže podařit zachytit a jsou tedy nedokonalé. Text může být doplněn a rozšiřován. Poznámky k textu vítám. Autor se zároveň omlouvá všem kdo nebyli v textu jmenováni, ale zasloužili by si to. Ivan Lepka, únor 2003
Nahlédněte skrz optiku starodávných foťáků do let dávno minulých - do dob, kdy se místo moiry používal flanel a místo gore-texu šusťák, kdy cepíny měly rovné topůrka a kdy se překližka používala jen na nábytek. Prostě do dob, kdy se psala historie nás všech. Díky Ivanovi a Riccardovi za zaslaná fota.
.jpg) |
| 1981, Chřibský trhák - běžecký závod |
.jpg) |
| 1981, u Popradského plesa |
.jpg) |
| Mira Zapalač a malý Richard Coufal |
.jpg) |
| 1987, guláš - Barborka |
.jpg) |
| 1987, guláš - Barborka |
.jpg) |
| Pamír, 1989 |
 |
| Pamír, 1989 |
.jpg) |
| Pamír, 1989, cestou do 2. tábora |
.jpg) |
| Pamír, 1989, Tom Žert |
.jpg) |
| Pamír, 1989, Jerry |
.jpg) |
Pamír, 1989, tábor na ledovci
pod Pikem Lenina |
.jpg) |
Pamír, 1989, tábor v sedle mezi
Pikem Lenina a Pikem Razdělnaja |
.jpg) |
| na Chatě pod Rysmi, Ivan Lepka |
.jpg) |
| Kavkaz, 1988, na vrcholu Elbrusu |
.jpg) |
Kavkaz, 1988, tábor na
Ušbinském ledovcovém plató |
.jpg) |
| 1988, Silvestr |
.jpg) |
| Domaniža, Sifónová bombička, 9-, Tom Žert |
 |
| bouldrovka na škole č. 5 Štěpnice |
