Volia veža JZ stena - Moribundus

Anarchie v Mengusovské dolině aneb poslední dny Chaty pod Rysmi

Fotoalbum od Lenky M. ze začátku června 2010 - loučení se starou Chatou pod Rysmi.


aby se mohlo začít něco dělat,
musí se odklidit sníh




hlad po vynášce




chatár Vikrot Beránek s Jaro Švorcem




jdou se podívat na chatu




jeden z posledních takových záběrů




liduprostá krajina




mladá generace na novou chatu




nosič Martin baletí ve vodopádu




nosičská zkratka přes vodopád




odpolední siesta




paradox




paradox




skialpinista u Žabích ples




večer na chatě



Historie klubu + fotky

Historie HK Uherské Hradiště: 1963 – 2003 (přibližně)

Horolezecký klub Uh. Hradiště byl založen v r. 1963. Nejprve jeden rok působil pod hlavičkou Slovácké Slávie Uh. Hradiště, pak až do r. 1990 v rámci TJ Jiskra Staré Město. Po demokratických změnách ve společnosti se HK osamostatnil a nabyl dnešní podoby. Náš HK je součástí Českého horolezeckého svazu se sídlem v Praze a jeho prostřednictvím také mezinárodní horolezecké federace UIAA.

Klub vznikl s výraznou podporou horolezců ze Zlína (tenkrát Gottwaldov), odkud také přišel jeden z iniciátorů založení a první předseda František Rubeš. Ze Zlína přicházela zpočátku také materiální podpora (půjčování materiálu). Mnozí členové lezli v místních skalách již před vznikem HO. V prvních letech se činnost členů soustřeďovala zejména na lezení ve Vysokých Tatrách a na cvičných skalách v okolí. Významnou součástí byla také vysokohorská turistika. Cílem zahraničních zájezdů byly většinou neledovcové horské oblasti zemí jihovýchodní Evropy. Obtížnost výstupů v horách nebyla velká a zpravidla nepřekračovala kl. III - IV.

Koncem 60. a v 70. letech se situace zlepšila a několik lezců se již věnovalo výkonnostnímu lezení. Největšími jmény tohoto období byli Theodor Čermák, Vlastimil Směták, Bedřich Vašina, Marie Jurová (Šlosarová) atd. S lezením v té době u nás začínali  pozdější reprezentanti Miroslav Pelc a Jindřich Martiš (oba se odstěhovali do V. Tater). Dařily se také první zájezdy na ledovce na Kavkaz a do Alp. Tehdejší výškový rekord držel z r. 1972 Ivo Doležal dosažením sedla Elbrusu (asi 5200 m.n.m.). Asi nejhodnotnější výstupy v ledovcových horách podnikl v letech 76-77 V. Směták – Kavkaz, Ulpata SV stěna, kl. Vb; Alpy, Aguille Rey, kl. V+ A2 (spolulezci z HO Zlín). Ve Vysokých Tatrách T.Čermák a V. Směták přelezli v zimě  1972 Puškáše, kl V, v Galerii Ganku. Stejná dvojice uskutečnila v létě 1973 dosud jediný klubový souvislý přechod hlavního hřebene Vysokých Tater bez podpůrných vynášek. V létě 1973 také přelezli diretissimy na Prostredný hrot, SV, kl. V+ A2, a Malý Kežmarský štít, S, kl. VI A2. V témže roce se pak stali členy krajského horolezeckého družstva a byli hodnoceni mezi nejlepšími sportovci našeho okresu. T. Čermáka a V. Smětáka můžeme po sportovní stránce považovat za nejúspěšnější borce v první polovině historie klubu. V r. 1979 se podařil ve Vysokých Tatrách první hodnotnější oddílový prvovýstup v horách: Kotlový štít, JZ, pravé žebro l. části stěny, V A2, (T. Naništa – J. Kůra /Brno/). Z činnosti na skalkách zaslouží pozornost zejména prvovýstup diretissimou na Beckově z r. 1971 (B. Vašina a spol. dnes 7-). Zajímavý byl také 9. přelez Střechy Slovenska (V A3e) v Kostoleckej tiesňave z r. 1979 (A. Pálka, F. Šnajdar).

 V letech 1980 - 1990 patřili k  nejlepším bratři Šnajdarové, Pavel Čupr, Zdeněk Přikryl, Ivan Lepka, Tomáš Žert, Marie Třináctá atd. Lezlo se tradičně zejména ve Vysokých Tatrách a to v létě i v zimě. Zde by se pro ukázku daly jmenovat např. letní výstupy: 1981 - Kačací mních, S, diretissima, kl. V+ A2 (Z.Přikryl, A. Šnajdar), 1983 - Galerie Ganku, Lapinského komín, kl. VI A2 (Z. Přikryl, J.Kraft /Praha/), 1985 - Ľadový štít, J, Cesta bielym pásom, kl.V+, (Z.Přikryl, V.Horák). Jednodenní zimní výstupy: 1986 – Žlutá stěna, c. Cagašík, kl. VI, (Z.Přikryl, J.Kraft /Praha/), 1989 – Malý Kežmarský štít, S, c. Žbirka, kl. V+, 2.opakování, (V. Jelínek, I. Lepka). Zimní výstupy s bivakem: 1987 – Gankova kopka, SV, c. Szumski – Wožniak, kl. V, (A. Šnajdar, P. Čupr /T. Polianka/), 1990 – Zadná Bašta, SV, c. Kulhavý – Romanovský – Slováček, kl. V+ A2 lezeno RK, (J. Grossman,  I.Lepka). 1990 – Žlutá stěna, c. Diretissima 7- OS, J. Klíma, T. Žert. V ledovcových horách posunula v r. 1985 oddílový výškový rekord skupina T. Čermák, V. Směták, F. Šnajdar (Kavkaz – Elbrus 5621 m.n.m.). Tamtéž vystoupili v r. 1988 J. Grossman, J. Klíma, I. Lepka, M. Maňásek, R. Pazdera a T. Žert. Čtveřice T. Žert, B. Lebloch, I. Lepka a R. Pazdera  uskutečnila při stejném zájezdu prvovýstup SZ žlabem Malé Ušby 4200 m.n.m., led 85°.

V létě 1989 posunuli výškový rekord na hranici 7134 m.n.m. J. Grossman a T. Žert výstupem na Pik Lenina v pohoří Pamír. Této výpravy se zúčastnili dále B. Lebloch, J. Klíma, I. Lepka. V zahraničních neledovcových horách stojí za zmínku tyto výstupy: 1984 – Julské Alpy, Triglav, S, c. Šavelj-Župančič, kl. V; Jalovec, Comicciho hrana, kl. VI, (P. Čupr, F. Šnajdar). 1986 – Rila, Maljovica, c. Nasko, kl. V+ A3 lezeno A0, (I.Lepka, L.Mikulec). 1987 – Paklenica, Aniča Kuk, c. Edge for little hammer, kl. 8-, (T.Žert). Na skalkách nejlepší výstupy dosáhly klasifikace 8/8+.

Po r. 1990 došlo k celkovému uvolnění situace. Otevřely se hranice a kdo mohl, poznával jak se to dělá na „západě“.  V popředí zájmu nově přicházejících členů bylo většinou lezení ve skalách. V horách působí jen „stará garda“. Z tohoto období chybí jakékoliv materiály pro popis konkrétnějších akcí. Nejlepším lezcem dekády lze prohlásit T. Žerta, který např. ve skalkách uskutečnil 47 prvovýstupů kl. 7 – 9/9+,  ve Vysokých Tatrách podnikl nejméně 13 výstupů 7- a těžších (např.: 1991 – Kežmarský štít, J, Tulák po hviezdach 8-, RK, 1. opakování, sp. J. Klíma; 1992 – Galéria Ostrvy, Jar na mesiaci 8-, AF, sp. V. Wolf, Z. Slivečka; 1994 – Jastrabia veža, JV, Pochylého plotna 8, AF, sp. V. Wolf; 1995 – Lomnický štít, Z, bonbónová cesta 7, OS, sp. V. Wolf; Kežmarský štít, J, Žlté strechy 8, AF, sp. V. Wolf. Dobrým výkonem byl v r. 1994 výstup v Alpách – Bergelu na Piz Badile, Another Day in Paradise 7, OS, T. Žert -   J. Klíma. Ve skalkách lezou nejlepší v první pol. 90. let kl. 8+/9-, ve druhé pol. se dostáváme na 9+/10-. Kromě T. Žerta se objevují mezi nejlepšími Dalimil Janků, Petr Franta, Vladimír Wolf, Michal Rožek a další.

Při zpracování článku byly použity archivní materiály a paměť. Mnoho skutečností se z nich nemůže podařit zachytit a jsou tedy nedokonalé. Text může být doplněn a rozšiřován. Poznámky k textu vítám. Autor se zároveň omlouvá všem kdo nebyli v textu jmenováni, ale zasloužili by si to.   Ivan Lepka, únor 2003

Nahlédněte skrz optiku starodávných foťáků do let dávno minulých - do dob, kdy se místo moiry používal flanel a místo gore-texu šusťák, kdy cepíny měly rovné topůrka a kdy se překližka používala jen na nábytek. Prostě do dob, kdy se psala historie nás všech. Díky Ivanovi a Riccardovi za zaslaná fota.


1981, Chřibský trhák - běžecký závod



1981, u Popradského plesa



Mira Zapalač a malý Richard Coufal



1987, guláš - Barborka



1987, guláš - Barborka

 
 

Pamír, 1989


 

Pamír, 1989



Pamír, 1989, cestou do 2. tábora



Pamír, 1989, Tom Žert



Pamír, 1989, Jerry




Pamír, 1989, tábor na ledovci
pod Pikem Lenina



Pamír, 1989, tábor v sedle mezi
 Pikem Lenina a Pikem Razdělnaja




na Chatě pod Rysmi, Ivan Lepka


 

Kavkaz, 1988, na vrcholu Elbrusu




Kavkaz, 1988, tábor na
Ušbinském ledovcovém plató



1988, Silvestr





Domaniža, Sifónová bombička, 9-, Tom Žert

 



bouldrovka na škole č. 5 Štěpnice





Kterak zrobit zařízení na posilování prstů a tvorbu svalohmoty

Pro nás, osoby starší, pracující mimo město svého bydliště a tím i vracející se z práce později a doma opatrující manželku a dítě, není někdy lehké dostat se na stěnu za účelem řádného potrénování. Proto je nutné pro tyto situace zařídit doma něco, co stěnu alespoň trochu nahradí, prstům dodá sílu a tělu tolik potřebnou hmotu, která mezi vyzáblými sportovci, vylepšujícími své výkony drastickým snižováním hmotnosti způsobí  pravý a nefalšovaný šok. Jak je známo, není totiž ani tak důležité, co lezete, ale jestli vám to pak sluší na skalách. Tak jsem i já před časem realizoval dlouho odkládaný projekt s pracovním názvem "Lištovka nad futrama". Ano,  jak bystřejší čtenář nyní již zřejmě tuší, rozhodl jsem se nad futra v mém bytě umístit lištovou desku,  na které bych pak mohl provádět různé náročně gymnastické a siličské kusy. Problém však nastal, když jsem zvažoval, jak přichytit tuto desku nad futra do zdi, o které toho příliš mnoho nevím. Obával jsem se totiž, aby se na mne při mých tvrdých trénincích nesesypala deska i s metrákem cihel. Svěřil jsem se mými obavami Jelenovi, který však po zběžném obhlédnutí zdi konstatoval, že zeď je dobrá, všechno unese a nemám se čeho bát. Takových desek už údajně navrtal několik k plné spokojenosti majitelů bytů. Problém neviděl ani v možnosti poškození elektrických rozvodů ve zdi, o jejichž přesné lokalizaci bylo lze jen spekulovat. Jelen tvrdil, že ještě nikdy nic nepoškodil a byla by velká náhoda, kdyby se to stalo zrovna u mne. Svým výkladem mne sice docela uklidnil, ale přesto jsem se rozhodl vyrobit konstrukci, na kterou by se deska připevnila a mé cviky by tak nebyly závislé na nosnosti zdi, nýbrž podlahy. Protože vím, že i Bláža (a možná i jiní) otálejí s instalací desky ve svých domovech, přináším tentokrát na naše stránky kutilský koutek, ve kterém se dozvíte, jak vyrobit nosnou konstrukci, jak ji přichytit do zdi a kterak na ni poté připevnit to nejdůležitější – houpačku pro dítě (i deska se tam ale samozřejmě vleze). Návod k sestrojení je tedy zde:

V sobotu ráno vstanete a po vydatné snídani nachystáte materiál a nářadí. Potřebovat budete dva trámky (na tloušťce moc nezáleží, trámky jsou pevné i tenčí – takže vyberte něco přiměřeného a esteticky přijatelného), dále dřevěnou desku, na kterou se bude připevňovat lištovka, nějaké ty hmoždinky, šrouby, vrtačku, basu piv a láhev slivovice. Až u vás zazvoní kámoš, kterého jste si pozvali na výpomoc, nabídnete mu pivo a štamprli a dáte se do práce. Nejdříve vztyčíte trámky ke zdi za účelem vyměření jejich správné výše a umístění šroubů. Pokud jste mezitím už dopili piva, otevřete si další a zapijete je slivovicí. Pak si sedněte a odpočiňte si. Poté, jakmile se zase dáte do práce, si ještě řádně rozměřte i rozměry všeho ostatního, protože je to fakt velká otrava zjistit těsně před dokončením, že někde něco nesedí. Při práci nezapomeňte doplňovat tekutiny, piv máte dost. Hlavně bacha, když už si dáváte takovou práci s konstrukcí, abyste nenavrtali elektriku, to by byla skutečně mimořádná ostuda. Vrtejte tedy jen tam, kde si jste jisti, ale pro jistotu vrtejte v gumových rukavicích a stůjte na suché pneumatice, kterou si donesete z auta (nejlépe rezervu, ať nemusíte nic sundávat z nápravy, ale kdo má moderní auto jen se sadou na zalepení, tak se tomu bohužel nevyhne). Až jsou všechna piva dopita, je práce u konce a můžete začít s tréninkem. Pro začátek je dobré zvolit shyby se závažím na nejmenší liště. Pokud vás z toho budou bolet prsty, tak se nic neděje a v tréninku rozhodně nepolevujte, naopak, je to známka dobrého cvičení a začínajících pokroků. Pokud dokonce v prstu něco praskne, tak se taky nic tak hrozného neděje, stačí vyhledat dobrého prstního ortopeda (nejbližší v Berlíně) a za rok už můžete zase začít shybovat. Kvalitní zimní přípravu vám přeje váš Jara Blatný.   

A zde návodný obrázek hotového díla:

 

Aktualizace: tentokrát je zde Rumova reakce na výše uvedený článek - návod na stavbu domácí stěny, nyní téma velmi aktuální:). Postavte si doma stěnku, půjčte si pár set tisíc, raděj tak něco přes milion, prodejte vše co máte, zakupte pozemek, dva až čtyři roky nedělejte nic jiného než je skládání cihel na sebe a míchání různých podivných směsí, řezání dřeva, cvakání drátů, kopání hlíny apod, tisíckrát se pohádejte s manželkou a výsledkem může být něco podobného co jsem nafotil. Jenomže pak vás po všech těch činnostech natolik bolí tělo, že na nějaké polození není ani pomyšlení a raděj jdete na ryby, nebo na kole se podívat na Kozla, jak vaši kamarádi zdolávají 9 mínusky a teší se dobrému zdraví tělesnému i duševnímu.

Výroční schůze 2009 pozvánka

15.1.2010 od 18:30 se koná výročka Horolezeckého klubu Uherské Hradiště u rybářů vedle kurtů u Moravy. Tentokrát bude více společenská, ale stejně se troše toho úřadování nevyhneme. Jako občerstvení bude zajištěno pivo, víno, štamprle slivovice na uvítanou, párky s chlebem a hořčicí, chipsy a další pochutiny. Přijďte prosím včas.

Program (může se ještě změnit):

1) shrnutí roku 2009,

2) schválení členských příspěvků pro rok 2010 (viz návrh rozpočtu),

3) zpráva o klubové stěně, pohled do budoucnosti,

4) rozpočet 2010, návrh:

 

 

5) výkony 2009,

6) volba lezce roku 2009,

7) volba výboru - kdo má zájem, nechť se hlásí,

8) promítání, společenská část.

Jara