Malá studená dolina
Téryho chata
Žlutá stěna - její orientace znemožňuje v zimě jakýkoliv kontakt s přímým slunečním světlem.
První délka - Zatím co v létě si ji vyběhnete jako nic, v zimě už zde začíná vážné soustředěné lezení.
Můj parťák Martin Perat.
Martin v druhé délce.
Štand před třetí délkou
Převislá třetí délka.
Pohled ze stěny do západní Lomnice
Nejtěžší délka v závěru cesty - rajbuňkový traverz po ukloněné plotně. V zimní verzi, kdy je plotna namydlená námrazou, je volný přelez bez maček nemožný. Mačky na tření, cepíny rovněž jen tak opřeny o ukloněné šikmé plošky. Za podmínek, které nás v této délce potkaly, odhaduju obtížnost mixového přelezu tohoto úseku na M6.
Krásná cesta, kde si v zimě zalezete od nástupu až po její konec.Nepodceňovat!! První zimní průstup uskutečněn už v roce 1949 (Puškáš Parák). Nejobtížnější úseky technicky po skobách.
Kubo, to jste lezli cestu č. 11 viz topo? http://www.tatry.nfo.sk/f.php?f=stity//1065//F10650411.jpg
OdpovědětVymazatPavel
Ano ano. Tak tak. V onom topu je samozřejmě klasa uvedena v uiaa (nebo v tatranské klase). My to lezli jako mix-tedy převážně se zbraněma. Proto to mé hodnocení M6. (Můj subjektivní názor-přišlo mě to těžší, než mnoho M5 , co jsem v Tatrách lezl.) Hodně nás ta obtížnost překvapila:-) Docela jsme si v této vyhlášené klasice zabojovali :-)
OdpovědětVymazat