středa 27. dubna 2011

Velikonoce Arco 2011

Ve středu jsme se vydali do Arca a jak bývá mým zvykem přibalit na výjezd minimálně jednoho člena z rodiny Nevělíků, nebylo tomu jinak :) Tentokrát mohla jen Kája, Ondra se poctivě připravuje na svěťák v boulderingu !!! Ve čtvrtek odpoledne se už rozlézáme v Massone a krokujeme La Cucinu 8a. Kája ji dala druhý den a já až v den restu, kdy se dolézají resty :) Dál se věnujeme 35m 7b/7c cestám :) Ve volných chvílích chodíme po nákupech, sedíme na kafíčku, koupeme se, vaříme italské dobroty, fotíme, sledujeme borce v opravdových cestách - Undergrond 9a, Pietra Murata 8b+ ... :) Čtvrtý den přejíždíme do nedaleké oblasti Ceredo, kde jen lezeme na metry krásné 30m cesty a jeden 13m strop po umělých chytech :) Z pěti dnů jsme pět dnů lezli = super výjezd! Děkuji všem :)

Více fotek ZDE

neděle 17. dubna 2011

Osvětimanské skály - Císařský řez



Nová "cesta" na Osvětimanských skalách.
Slovo "cesta" dávám do uvozovek proto, že se jedná spíše o kombinaci dvou už existujících cest a to Osvětimanského blues se Znovuzrozením. Tyto dvě cesty od Libora Bordovského jsou fascinující svou převyslostí.
Linie težšího Znovuzrození (8+/9-) je opticky velice přitažlivá, avšak samotný přelez není zrovna žádný med. Lezec je nucen se jaxi poskládat do velké díry a z ní se "znovuzrodit" v porodních bolestech z rozedrané kůže nahoru do již lehčího zářezu. Akt tohoto skalního znovuzrození mě tedy nebyl nikdy moc příjemný.
Osvětimanské blues je docela vypečená 7+, která začíná pádlováním v převisu a končí technickou rajbaplotýnkou.
Tyto dvě cesty jsem zkombinoval následujícím způsobem:
Začnu Osvětimanským blues a po té, co dolezu do madla, které ukončuje "střechu", odbočím do prava k převislé spáře ve Znovuzrození. V této odbočce si užijete nových asi 4-5 kroků, které nejsou nijak extrémně těžké. Žádný složitý bouldering-jen bohapusté rudlování převisem . Obliny na konci spáry ve znovuzrození dokáží krapet potahat. Ty budou patrně klíčovým flekem této "pseudo cesty". Obtížnost? No dal bych to tak za 8. Cesta je na Chřiby netypicky atletická-žádných ladiček si v nich neužijete. Ideální tréninková cesta pro střední lezeckou kategorii. Jištění jsem využil stávající. Mezi prvním a druhým hrozí zemovka, ale není to nijak vysoko-normální boulderingová výška, kterou lze zabespečit i bouldermatkou. Uvažuju o tom, že by se tam možná nějaký hák hodil, aby to lezčíky nesvádělo k rybaření. V tomto místě by mohlo rybaření skálu opravdu už poškozovat(hrana).

Pro lepší představu vám sem sázím i pár fotek, byť jsou hrozné kvality-nějak jsem si špatně nastavil foťák, bo co. Ale pro orientaci to snad stačí.