Využít velikonoční volno lyžováním byl velice lákavé, předpověď slibovala mraky nového sněhu, tak jsme na 4 x zarezervovali chatu - bo se furt někdo přidával, nebo odpadal - ve středu mrkli na předpověď...a výlet zrušili. Ve čtvrtek se rosničkáři asi líp vyspali, předpověď zlepšili, takže všechno znovu - zajistit ubytko, balit, a v pátek ráno jsme mohli s Víťou a Šimonem vyrazit.
Už při přejezdu Mikulčáku bylo všude bílo, vypadalo to nadějně, ale jak jsme se blížili k Tatrám, tak čím víc severněji, tím víc tepleji a pod Tatrama +7°C. Okolo Tatranské Lomnice už to naštěstí vypadalo líp, všude nový sníh a po hodince šlapání už se daly shodit lyže z batohů a došoupat to až na chatu. Trochu jsem se bál, že za ty moje rezervace dostanu facana hned jak se objevím u okýnka, ale naštěstí to prošlo.
Každé ráno se udělaly krásné nasírací výhledy až na Baraní rohy, slunko a modro, aby je dopoledne vždycky zahalila mlha začínající hned nad Flaškou. Šlapat se v tom dalo, jenom při sjezdech jsem vždycky nějak ztrácel pojem o prostoru a pohybu. Takže bylo většinou jen šontání kolem chaty a až v neděli byla oblačnost menší a dalo se jít na přechod přes Baraní rohy s krásným sjezdem na Terynu, Zamku, šlapačkou na Skalnaté a po sjezdovce dolů - byla to totiž jediná cesta po sněhu až dolů do civilizace. Každopádně jsme na sjezdovce potkali dost srdcařů - sjezd po ní byl hrozný i zadarmo a přesto tam lidi jezdili.
Nakonec se výlet i přes nejistou předpověď povedl a šlahačkové pondělí v Bálešově též.
 |
Okolo Mikulčáku
|
 |
Šlapačka na chatu
|
 |
| Šlapačka na chatu |
 |
Ve flašce
|
 |
| Ranní výhledy |
 |
Ranní výhledy
|
 |
Odpolední realita - a to se fotilo jen když bylo něco vidět
|
 |
Krásný ranní nástup
|
 |
Baraní rohy
|
 |
Teryna a Malá studená
|
 |
Šlapačka k autu
|
