pondělí 19. září 2011

Arnoldova cesta - Tatry

Arnoldova cesta v západní stěně Lomničáku. Jako by v ní Bernd Arnold - legenda saského pískovcového lezení - zapsal svou ideu čistého lezení. Jen štandy a mezi nima nic jiného, než čistá skála. Žádné fixní železo navíc. No ty štandy teda taky zrovna nic moc. Skoby a dřevěný klín jsou snad ještě orginál z roku 1972, kdy tuto cestu Arnold udělal. Takže další parádní "zakládačka" v tatrách. 17. září 2011 jsem tuto cestu vylezl s Jarou Bednaříkem-kámošem z Hodonínského oddílu. Cestu jsme si krásně užili. Video napoví více, než mnoho slov.



Bohužel jsem nechal kameru nevědomky běžet v pouzdře a nemohl jsem zachytit naše další neuvěřitelné dobrodružství, které pokračovalo i po sesetupu. Téryho kuloár v noci-nic moc teda. Ale nějak jsme to zvládli. Ovšem největší sranda byla kupodivu už v lese na turistické značce cca 00.30 místního času. Před tím jsme eště zahlédli v lese bílé zelené světýlka-oči nějakého zvířete. No vzhledem k tomu, že byli docela daleko od sebe se jevilo, že šlo o trochu větší zvíře. Později se k těmto působivým vizuálním efektům přidaly efekty sluchové-brumlání ,které se naším postupem k civilizaci neustále přibližovalo. To nám pěkně rozproudilo krev v žilách. Únava byla ta tam. Nechtěli jsme před medvědími zvuky prchat zpět do divokého chřtánu hor a tak jsme postupovali přímo ke zdroji. Jara jako metodik zahájil protimedvědí opatření-začal rytmicky bouchat do petflašky. pomohlo to. Medvěda jsme nepotkali.

U auta v bezpečí civilizace jsme tedy mohly v klidu ulehnout do spacáků. Ale co to? Po třech hodinách spánku mě vzbudil nějaký povědomý zvuk...ne! Zase ten medvědí brumlot!!! A ono se to blížilo k autu! Sílilo to! Asi cítí naši svačinu-nevím. Vzbudil jsem Jaru a odjeli jsme se dospat někam pryč od hor-do pole před Popradem. Neděle, na poli strniště-nic se nemůže stát. Asi v šest mě vzbudil další nepříjemný zvuk! Zvuk orajícího traktoru!!! Jel přímo proti nám!!!! V tu chvíli jsem opravdu litoval, že kamera je nefunkční!!Přál bych vám vidět ten Jarův výraz když z teplého spacáku probuzen burácením motoru hledí na přibližující se podzimní orbu:-)))).