Módní policie Plesk zasahuje v HKUH.

    Co letí v HKUH, co je IN a co je OUT se dozvíte z našeho prvního a možná posledního článku o borcích z horoklubu v Uherském Hradišti. Do redakce nám Bláža zaslal fantastické fotografie vystajlovaného legendárního Kuby Tatoo Nováka, výstředního šoumena Delliho, extravagantního Pavla, šarmantního Martina Zpěváka aslis Mamkotatiče a Peti Franty přezdívaného mezi svými souputníky Ferda. Zde si můžete tedy počíst naše názory a postřehy.

KUBA TATOO  - Tinky Winky a žlutá je in.

Kubu musíme v první řadě pochválit za precizní výběr doplňků, jako je fialová jistící pomůcka „kýblík“, červené postupové jištění nazývané preska a žluté lano. Zbytek outfitu vypadá také velmi elegantně a vskutku dobře. Kalhoty mají super barvu a kdyby si do nich náhodou káknul při klobásové sólo akci na Kozlovi, tak to ani nikdo nepozná. Mikina s ležérně nasazenou kapucí opravdu dělá dojem. Navíc jeho výraz alá  Tinky Winky z Telletubies prostě dodává celkově Kubovi šmrnc. Myslíme si, že tento borec by to ve stylingu natřel i Gučimu. Kubo 1+ !

 

DELLI – brejle frčí !

    Deloš si zřejmě zaletěl pro inspiraci do Itálie, kde takto oblečený chodí kdekdo. U nás je to však světlá výjimka a musíme v redakci uznale říci, že pokud mu se stylingem pomohla Barča, dílo se jí povedlo. Na první pohled jednoduché kousky oživují zajímavé střihy a fajn jsou i doplňky v podobě brýlí a sedáku. Vojta je sladěný do nejmenších detailů. Odstíny oranžové ladí s fialovým lanem, barva tenisek ladí i s preskama a pytel na mágo ladí s helmou. Super jsou i originálně ustřižené kalhoty. Ačkoli sahají do nezvyklé výšky, Delli si to však díky štíhlým lýtkům může dovolit.  Dellimu udělujeme jedičku s velkou hvězdou!

 

PAVEL - alias PURBOŠ – nedbalá elegance a slavná bílá ponožka

Na domácí módní scéně ve Chřibech nebývá zvykem, aby se představovala kolekce dlouho dopředu, jak je naopak ve světě naprosto běžnou praxí. Přesto Pavel, zastánce módy,  žijící ve Starém městě, následuje zahraniční kolegy a již dávno na prestižních závodech s názvem Hnědák prezentoval svou novou kolekci pod názvem Nedbalá elegance.

Pavel dobře ví (jak je patrné z jeho úsměvu), že muži, co sledují trendy, mají velkou výhodu: už teď totiž tuší, co budou nosit za rok.  

Pavle z naší redakce módní policie ti také udělujeme jedničku s pochvalou.

 

MARTIN – alias  MAMKOTATIČ – pupík je sexy

    Mamkotatič se proslavil nejen svým charakteristickým stylem,  uhrančivým pohledem,  smyslem pro detail a kombinaci barev, ale také výběrem přiléhavých trikotů jež kopírují jeho vypracované břišní svaly. Martin se pravděpodobně inspiruje přímo v Paříži, kde rád nakupuje zejména perfektně padnoucí kraťasy s pevným pasem, zapínáním na zip a knoflík. Martinovi můžeme vytknout snad jen vyplazené jazyky u bot, které jsou již poněkud out. Martině jednička, ale s mínuskou.

 

 

PEŤA FRANTA – neboli FERDA

Ferda zvolil outfit převážně v oranžovém odstínu RAL 2001, přestože věděl, že se zřejmě ocitne pod palbou kritiky. Jeho model je jistě dost zajímavý, co ale nemůžeme přejít, je lano, které trčí nedbale u pravé nohy. To se k modelu moc nehodí. Jinak je model, i póza v pořádku.

Móda je ovšem dost subjektivní záležitost. A proto se názory na to, zda Ferdův model byl "fantasticky vychytaný",  mohou různit. Ovšem u nás v redakci Ferdovi udělujeme taky jedničku.

No a na zbytek členů si posvítíme příště. Takže bacha !!

Vlahý pozdrav z Krasu

Zdravím z Krasu chřibaře, mykology  a další lezeckou sebranku tam do krajů, kam tak rádi občas zavítáme ochutnat jedinečnost tamější krajiny, vína a lezení.

 

Láska k lezení a k ženám nezná hranic, či vzdáleností a jistě i vy s potěchou spočinete na dvanácti fotografiích, které tvoří lezecký kalendář Suchý a Pustý – Žleby 2010. O co jde?

Jak pravil náš mocný kamarád zvaný LeOSák: „V nehostinných zářezech severně od Blanska, jež vznikly postupným řícením jeskynních stropů (aspoň myslím), v nichž vládne vegetační inverze a evropsky jedinečné druhy květeny se nechutně plazí kolem rozchrastané a nedočkavými cykloturisty okupované asfaltky, jsem nikdy netrávil příliš moc času. Možná za to může i to, že se zde platí parkovné nebo stařík požaduje za slevu lahváče“

Ano, Suchý a Pustý žleb nepatří mezi nejpopulárnější oblasti Moravského krasu. Jejich kouzlo spočívá v určité divokosti, v doteku s lezeckou historií, ve specifickém mikroklimatu. Pokud vás neodrazuje mírná lokrovatost a zelenavost některých cest  či mnohdy starší jištění s nutností vlastního dojištění, tak si zde užijete vícedélky i bouldrové cesty, sportovně zajištěné routy i morálové dardy, specifické „jeskynní“ cesty a dá se tu blbnout i v zimě. Přes to všechno je dost často problém nalézt spolulezce ochotného si to užít. A tak přišel nápad nafotit kalendář. A v něm brněnské lezkyně lezoucí místní klasické linie. Z hospodské myšlenky se nakonec stal vážný projekt a výsledkem bylo, že jsme si ve Žlebech letos parádně zalezli se spoustou děvčat! A jim se to líbilo! Z veskrze pozitivní energie, jiskření mezi skálou, modelkami, jističi a fotografy, zrodil se kalendář SUCHÝ a PUSTÝ – Žleby 2010. Přípravou kalendáře jsme strávili léto a podzim letošního roku. Byly to veselé dny a výsledek snad stojí za to.

No a teď těžký byznys:

Pokud si chcete zkrášlit přítmí svých obydlí nebo obdarovat své blízké kalendářem, mrkněte na www.fotonec.blogspot.com a dozvíte se více. Kalendář bude k dostání od 5.11.2009 v Brně na Fritu, možnost zakoupit kalendář bude i na Mejcupu na Flédě 28.11.2009. Mimobrněnští zájemci se mohou obrátit na Petra Pokorného (email: pokac@email.cz). Cena kalendáře 250,- Kč + případná dobírka.

Na křtu 4.11.2009 na Skleněné louce v Galerii Střepy se kalendář bude prodávat za 200,- Kč + s DVD obsahujícím dokumentární velkofilm o vzniku kalendáře a možností podpisu od všech modelek!   Lezení zdar Petr Pokorný

 

No a pár fotek, které se do kalendáře nedostaly, na ukázku:



č.1- Linda Synaková, Propaganda (8+/9-), Masiv Berana a Rorejsů




č.2 - Lucie Brešová, Naše (7-), Nad Vodárnou




č.3 - Pavlína Binková, Stará Saxi (7), Saxifraga




č.4 - Veronika Foltánková, Policejní (4-), Masiv Koně




č.5 – Šárka Patermannová, Hýskovi Rorejsi (8+), Masiv Berana a Rorejsů

 

Kterak zrobit zařízení na posilování prstů a tvorbu svalohmoty

Pro nás, osoby starší, pracující mimo město svého bydliště a tím i vracející se z práce později a doma opatrující manželku a dítě, není někdy lehké dostat se na stěnu za účelem řádného potrénování. Proto je nutné pro tyto situace zařídit doma něco, co stěnu alespoň trochu nahradí, prstům dodá sílu a tělu tolik potřebnou hmotu, která mezi vyzáblými sportovci, vylepšujícími své výkony drastickým snižováním hmotnosti způsobí  pravý a nefalšovaný šok. Jak je známo, není totiž ani tak důležité, co lezete, ale jestli vám to pak sluší na skalách. Tak jsem i já před časem realizoval dlouho odkládaný projekt s pracovním názvem "Lištovka nad futrama". Ano,  jak bystřejší čtenář nyní již zřejmě tuší, rozhodl jsem se nad futra v mém bytě umístit lištovou desku,  na které bych pak mohl provádět různé náročně gymnastické a siličské kusy. Problém však nastal, když jsem zvažoval, jak přichytit tuto desku nad futra do zdi, o které toho příliš mnoho nevím. Obával jsem se totiž, aby se na mne při mých tvrdých trénincích nesesypala deska i s metrákem cihel. Svěřil jsem se mými obavami Jelenovi, který však po zběžném obhlédnutí zdi konstatoval, že zeď je dobrá, všechno unese a nemám se čeho bát. Takových desek už údajně navrtal několik k plné spokojenosti majitelů bytů. Problém neviděl ani v možnosti poškození elektrických rozvodů ve zdi, o jejichž přesné lokalizaci bylo lze jen spekulovat. Jelen tvrdil, že ještě nikdy nic nepoškodil a byla by velká náhoda, kdyby se to stalo zrovna u mne. Svým výkladem mne sice docela uklidnil, ale přesto jsem se rozhodl vyrobit konstrukci, na kterou by se deska připevnila a mé cviky by tak nebyly závislé na nosnosti zdi, nýbrž podlahy. Protože vím, že i Bláža (a možná i jiní) otálejí s instalací desky ve svých domovech, přináším tentokrát na naše stránky kutilský koutek, ve kterém se dozvíte, jak vyrobit nosnou konstrukci, jak ji přichytit do zdi a kterak na ni poté připevnit to nejdůležitější – houpačku pro dítě (i deska se tam ale samozřejmě vleze). Návod k sestrojení je tedy zde:

V sobotu ráno vstanete a po vydatné snídani nachystáte materiál a nářadí. Potřebovat budete dva trámky (na tloušťce moc nezáleží, trámky jsou pevné i tenčí – takže vyberte něco přiměřeného a esteticky přijatelného), dále dřevěnou desku, na kterou se bude připevňovat lištovka, nějaké ty hmoždinky, šrouby, vrtačku, basu piv a láhev slivovice. Až u vás zazvoní kámoš, kterého jste si pozvali na výpomoc, nabídnete mu pivo a štamprli a dáte se do práce. Nejdříve vztyčíte trámky ke zdi za účelem vyměření jejich správné výše a umístění šroubů. Pokud jste mezitím už dopili piva, otevřete si další a zapijete je slivovicí. Pak si sedněte a odpočiňte si. Poté, jakmile se zase dáte do práce, si ještě řádně rozměřte i rozměry všeho ostatního, protože je to fakt velká otrava zjistit těsně před dokončením, že někde něco nesedí. Při práci nezapomeňte doplňovat tekutiny, piv máte dost. Hlavně bacha, když už si dáváte takovou práci s konstrukcí, abyste nenavrtali elektriku, to by byla skutečně mimořádná ostuda. Vrtejte tedy jen tam, kde si jste jisti, ale pro jistotu vrtejte v gumových rukavicích a stůjte na suché pneumatice, kterou si donesete z auta (nejlépe rezervu, ať nemusíte nic sundávat z nápravy, ale kdo má moderní auto jen se sadou na zalepení, tak se tomu bohužel nevyhne). Až jsou všechna piva dopita, je práce u konce a můžete začít s tréninkem. Pro začátek je dobré zvolit shyby se závažím na nejmenší liště. Pokud vás z toho budou bolet prsty, tak se nic neděje a v tréninku rozhodně nepolevujte, naopak, je to známka dobrého cvičení a začínajících pokroků. Pokud dokonce v prstu něco praskne, tak se taky nic tak hrozného neděje, stačí vyhledat dobrého prstního ortopeda (nejbližší v Berlíně) a za rok už můžete zase začít shybovat. Kvalitní zimní přípravu vám přeje váš Jara Blatný.   

A zde návodný obrázek hotového díla:

 

Aktualizace: tentokrát je zde Rumova reakce na výše uvedený článek - návod na stavbu domácí stěny, nyní téma velmi aktuální:). Postavte si doma stěnku, půjčte si pár set tisíc, raděj tak něco přes milion, prodejte vše co máte, zakupte pozemek, dva až čtyři roky nedělejte nic jiného než je skládání cihel na sebe a míchání různých podivných směsí, řezání dřeva, cvakání drátů, kopání hlíny apod, tisíckrát se pohádejte s manželkou a výsledkem může být něco podobného co jsem nafotil. Jenomže pak vás po všech těch činnostech natolik bolí tělo, že na nějaké polození není ani pomyšlení a raděj jdete na ryby, nebo na kole se podívat na Kozla, jak vaši kamarádi zdolávají 9 mínusky a teší se dobrému zdraví tělesnému i duševnímu.

Inspirace na zimu 2003

„Pojeď s nama zajet nové zbraně“, lákali mě skoro celou loňskou zimu moji kamarádi z Brodu Uherského a okolí. Páč ale zimu nemám rád a žádnou zbraň nevlastním, stále jsem je odmítal. Byli ale tak otravní, že sem nakonec zamířil do nového obchůdku u kolejí s názvem Kolty, kule, broky, Franta Ladým (dodnes nevím koho mě ten prodavač svým příjmením a zevnějškem sestávajícím z turbanu a plnovousu až skoro po kolena připomínal, ale kohosi určitě, možná nějakého chlapa z televize). Musím říct byl jsem nadšen – měli všecko od medvíděte přes medvědici až po medvěda. Jednu takovou medvědici jsem si vybral a rozhodl se ji další týden koupit. EŠTĚ ŽE sem se o tom kámošom zmínil. Ti mě totiž hnedka objasnili a možná aj ujasnili, že se nejedná o žádné bouchačky, ale o zbraně do ledu, tedy jako o pikle, neboli cepíny anebo taky zahlé blesky a že de hlavně o to sehnat si místo nábojů sadu pilníčků na tvrdou ocel a brousit a brousit. Tak sem místo magnumu koupil pilníčky a piloval a piloval až sem ze starého podomácku dělaného piklu s klasickým hrotem a rovným toporem vypiloval moderní zahnutou zbraň s banánovitým zobákem a anatomicky tvarovanou rukojetí. Mačky se mě z kloubovek na rámovky už překovat nepodařilo, ale kluci mě neustále ujišťovali, že to nevadí. A tak jsme mohli vyrazit. K mému překvapení nebylo třeba tvrdnou několik hodin v autě a už po pár minutách mě vyháněli na mráz, jak macecha Marušku. K překvapení se přidal úžas – ty hory okolo nebyly Jeseníky, nebyla to Fatra ani Hohe Tatra. Dvacet kiláků za barákem v opuštěném lomu byly dvacet metrů dlůhé sopliska ledějku. No věřili byste tomu!?

Ony zmiňované rampouchy vytékají v bývalém porcelanitovém lomu Bučník nedaleko Rasové z rozmezí dvou geologicky různě starých vrstev, které tu lomaři odkryli svou činností. Rasová to je motorest na cestě z Uh. Brodu do Trenčína, kde si po vyblbnutí můžete zahřát nejen ruce, ale i žaludek. Asi 500 metrů před parkovištěm motorestu je odbočka doleva do lomu (když jedete z UB – viz. plánek). Tady se dá parkovat a dál musíte asi kilák pěšky, protože, jak známo, masivní železnou závoru felckou neprorazíš (ale jestli jezdíte na lezení lakatošem, tak se ta závora dá, soudě podle stop, objet). Samotné čisté ledy jsou asi 10 až 12 metrů vysoké. Je tu však ještě několik míst pro mixy s ledem asi 15 – 18 metrů dlouhých a nepřeberné množství možností pro drajtůling, ing, ing i Ing (taková ozvěna tam je). No a jak mě kluci poučili, tak drajtůling to je, že jako máte ty pikle a mačky a lezete s tím po skale bez ledu, což sem jaksi nejdřív nemohl pochopit, ale pak mě došlo, že se to asi dělá kvůli temu, že do těch zku….ě malých lezeček by v té kose nevlezl ani nejdrsnější zimní bouldrista.

Tak nabrušte zbraně a mačky, vemte hodně lan na zajištění na tenkých vrbách a břízkách, které jsou většinou až hodně daleko za hranou galerie, termosku s horkým čajem, foťák, ať se pak máte čím chlubit před kámošema v hospodě, a hurá na ledy! Jděte s dobou! Mapa: Slovácko, Bílé Karpaty, edice KČT č. 92, 1:50 000, čtverec A6-7

Pěkné zážitky přeje Břeťa Lebloch

Horolezectví - Malcolm Creasey a kol.

Rebo Productions CZ, 1. vydání 2000, recenze

Kniha je velmi dobrým materiálem pro nováčky, kterou lze doporučit k seznamování laické veřejnosti s horolezeckou problematikou. Přesto není možné neupozornit na některé detaily, které jsou v rozporu s pojetím bezpečnosti dle metodiky ČHS resp. s doporučeními bezpečnostní sekce Německého alpského spolku, která jsou základním materiálem v této oblasti. Dále zde uvádím několik poznámek, které spíše poukazují na některé rozdílné zvyklosti v Británii a u nás. Tato kniha má v porovnání se stejnojmenným dílem Gartha Hattinga vyšší úroveň, takže pokud máte možnost, sáhněte raději po ní.

Str. 23

Magnezium a sáček na něj:  Dlužno upozornit, že v některých našich skalních oblastech narazíte na zákaz používání magnezia, takže bacha na ochranáře a starousedlíky

Str. 24

Výběr úvazku:  Autor v celé knize vůbec nezmiňuje používání prsního úvazu, což je z hlediska bezpečnosti navazování zejména v horách velmi nesprávné

Jistící prostředky:  Používání jistící pomůcky Gri-Gri se nedoporučuje

Obr. s expreskou:  Otočení karabin v expresce zámky opačně je není vhodné. Zámky mají být otočeny na stejnou stranu (zámky opačně = v kruhu vždy jedna karabina zámkem ke stěně!)

Str. 25

Lana:  Popis používaných typů lan je nedostatečný. Min. je nutno zmínit rozdílný způsob používání polovičního a dvojitého lana a označování lan (1; ½; ∞)

Str. 81

Zavěšování lana:  Expresky na fotografiích nahoře mají mít zámky otočené na stejnou stranu

Str. 82

Pády:  On-sight neznamená jenom, že cesta byla přelezená bez pádu, viz.text na str. 17 knihy

Str. 84

Odstraňování jistících pomůcek:  Pro usnadnění vyndávání jistících pomůcek je dobré mít s sebou speciální „špárátko“ – klíč na vklíněnce, viz str. 111

Str.  88

Výběr úvazu:  Jak už bylo naznačeno, autor nesprávně vůbec nezmiňuje prsní úvazy (resp. kombinované)

Str.  90

Vázání osmičkového uzlu:  Dračí uzel se pro navazování na sedák vůbec nedoporučuje

Str.  92

Jištění a jistící prostředky:  Autor nevysvětluje jištění polovičním lodním uzlem přes karabinu HMS, které je v našich oblastech doporučováno jako nejbezpečnější způsob jištění. Nepopisuje také u nás asi nejpoužívanější jištění pomocí osmy. V Británii a v alpských zemích je rozšířené zejména jištění přes tzv. kýbl, kalíšek nebo jak se tomu kdo říká  (princip Stichtovy brzdy, Air Traffic Controller) – tato pomůcka je v knize uváděna. Z metodického hlediska je bez připomínek a lze ji také doporučit

Str.  93

Svírající jistící prostředky:  Pro běžné jištění při lezení se nedoporučují (např. Gri-Gri)

Str.  94

Lezení s dolním jištěním:   Doplnění: Pro tento styl se často používá výraz lezení na rybu, rybaření apod. Lezec je jištěný shora, lano je vedené přes vratný bod. Nejméně hodnotný způsob přelezení cesty. Pokud se podaří zarybařit cestu čistě a v kuse bez pádů a odsedávání, pak byla přelezena tzv. stylem TR (top rope).

Str.  95

Spouštění lezce:  Používání pomůcek Gri-Gri a SRP se nedoporučuje používat

Str.  97

Pořadí událostí:  Používat batoh jako sebejištění ??? Jen v krajním případě

Str.  99

Lezecké povely:  Použít povel „Zruš“ v doslovném významu jak je uvedeno je smrtelně nebezpečné (prvolezec je na stanovišti). Prvolezec musí být na stanovišti a zároveň mít zřízeno spolehlivé (pokud to jde) sebejištění. Teprve potom může hlásit „Zruš!“. (Ještě bezpečnější je napřed hlásit „shoď“ a teprve později „zruš“ nebo „zruš“ až po založení jištění druholezce …. - viz výklad horoškoly)

Str.  104

Etapy:  Po dosažení vratného bodu pro spouštění se cvakni k jištění pomocí odsedávačky s karabinou se zámkem. Následné provlékání lana jištěním a vázání uzlu dle trojice obr. na této straně dole se u nás nepoužívá a ani nijak zvlášť nezvyšuje bezpečnost celé procedury (oproti prostému odvázání se, provlečení lana vratným bodem a znovunavázání se). Z hlediska šetření erárního materiálu i lana není spouštění lezce přímo z vratného bodu vhodné. Doporučuje se spouštění přes dvě expresky zde cvaknuté zámky proti sobě nebo klasické slaňování.

Str.  109

Jak používat hroty:  Sebejištění podle obr. vlevo nahoře raději ne

Provlečné jištění:  S výrazy „provlečné jištění“ a „páskové smyčky“ se s nikým nedomluvíš. Páskovými smyčkami autor myslí ploché smyčky, provlečným jištěním pak jištění v hodinách

Str. 113

Hlavní jištění:  Hlavní jištění = jištění ve štandu. Autor v publikaci v podstatě nezmiňuje založení jištění ve štandu tak, aby byl odolný proti různým směrům zatížení (shora, zdola, příp. do stran). Je lepší použít při zřizování stanoviště tři jistící body. K propojení jistících bodů (obr. vlevo) viz pozn. str. 117

Str.  115

Systém – obr. vpravo:  Pokud máme spolehlivé jištění ve štandu, pak je lepší při dobírání druholezce cvaknout jistící prostředek (HMS, osma …) přímo do jištění (v daném případě do karabiny vpravo nahoře, ve které je lodní smyčka). Jištění je pak pro jistícího snadnější a bezpečnější.

Str.  117

Dolní jištění – obr.1,2,3 vlevo:  Pro spojování dvou a více jistících bodů v jeden funkční celek není nejvhodnější používat systém zde zobrazený, protože při zatížení štandu mimo osu systému (tj. vpravo nebo vlevo) dojde k nerovnoměrnému zatížení jednotlivých jistících bodů. (U nýtů na obr. je to jedno, ale u vklíněnců apod. to už vůbec jedno není). Lepší je zřízení plovoucího kotvení pomocí vyrovnávací smyčky s překrutem nebo pomocí dvojitého osmičkového uzlu (viz přednášky horoškoly)

Str.  118

Použití smyček obr. dole:  Takto nikdy při jištění nepostupuj !!! Když už, tak by jistič měl mít karabinu s polovičním lodním uzlem cvaknutou v sedáku, stejně jako plochou smyčku ze sebejištění. Systém založení sebejištění za hrot tak je na fotce použij pouze v případě krajní nouze, protože je mimořádně náchylný na smeknutí smyčky z hrotu při jakémkoliv pohybu jističe směrem vlevo nebo od skály.

Použití smyček – text:  Dávej pozor na to, že i některé relativně silné stromy nemusí ve skále dostatečně držet.

Str.  119

Spojování jistící bodů:  K textu i obrázkům nezbývá než připomenout poznámky patřící ke stranám 113 a 117

Str.  123

Užití přímého jištění – obrázky  nahoře:  Kvůli praktické manipulaci s lanem je vhodnější karabiny s jistícím prostředkem cvaknout na sebe do sedáku, ne do sebejištění

Str.  126

Horní jistící body + všechny obr.:  Opět platí poznámky ke stranám 113 a 117

Str. 130

Jak nosit výstroj a materiál:  Používání pomocné smyčky (obr. vlevo)  má zřejmě víc nevýhod než nošení materiálu přímo v sedáku a u nás se prakticky nepoužívá

Str.133

Postupové jištění všechny obr.:  Karabiny v expreskách raději zámky na jednu stranu – viz již pozn. str. 24.  Fakt je, že při cvakání do bórků a nýtů jsou bezpečné i takto

Str.  136

Užití dvojitého lana:  Pod pojmem dvojité lano zde autor  rozumí poloviční lano (ozn. ½). U nás se používá pojmenování dvojité lano spíše pro tzv. dvojčata. Tato se nesmí zakládat do jištění střídavě (viz. str. 137). Dvojčata ozn. ∞.

Str.  138

Použití vícebodového jištění:  Při zřizování štandu je vždy lepší zřídit plovoucí kotvení (viz. pozn. str. 117). Použité zobrazené provázání štandu není nefunkční, ale není to to nejlepší, co se dá udělat

Str.  140

Dračí uzel:  Pro navazování do sedacího úvazku dle obr. se dračí uzel vůbec nedoporučuje používat. Bezpečnější je používat za tímto účelem osmičkový uzel

Str.  143

Dvojitý rybářský uzel:  Na spojování smyček pro obvodové zatížení (tj. také na hexy a vklíněnce) používej raději protisměrný osmičkový uzel. Dvojitý rybářský uzel se nedoporučuje pro spojování konců lan (smyček), které mají stejný průřez a barvu.

Vůdcovský uzel ke spojování dvou konců lan (smyček) nikdy nepoužívej – kromě vázaní uzlů pro jištění na pískovci, které se zakládají do spár místo vklíněnců

Str.  147

Slaňování:  Osmu (nebo jiné „slaňovátko“) je nejbezpečnější cvaknout do sedáku pomocí karabiny se zámkem a plastovou závorou. (Platí to i pro cvakání „jistítek“ do sedáku)

Pod pojmem „kraví ocas“ myslí autor odsedávačku

Str.  148

Spojování lana:  O nepoužívání vůdcovského uzlu viz pozn. str. 143

Str.  152

Poloviční lodní smyčka:  Doplnění: Když při slaňování pomocí HMS a pol. lodní smyčky tře lano o zámek, hrozí jeho odšroubování. Proto také není dobré používat HMS karabiny se zámkem „twist-lock“

Str.  162

Obr. vravo dole:  Karabiny v expresce zámky opačně – raději ne (viz výše)

Ostatní kapitoly

Doporučuji věnovat mnohem větší pozornost otázkám první pomoci a chování v horách při bouřkách

Tento materiál slouží pouze pro vnitřní potřebu HK Uh. Hradiště.  Komentáře a vysvětlení jednotlivých zde uvedených problémů jsou součástí výuky horoškoly, pořádané HK Uh. Hradiště. V říjnu 2003 zpracoval Ivan Lepka

Horolezectví - Garth Hatting

Kniha je velmi dobrým materiálem pro nováčky, kterou lze doporučit k seznamování laické veřejnosti s horolezeckou problematikou. Přesto není možné neupozornit na některé detaily, které znamenají přímé ohrožení nebo jsou alespoň v rozporu s pojetím bezpečnosti dle metodiky ČHS resp. odporují doporučením bezp. sekce Německého alpského spolku, která jsou základním materiálem v této oblasti.
Str. 47

Odst. Průměr:  Je nezbytně nutné zmínit, že lana označená ½ se nazývají poloviční a lze je zakládat do karabin v bodech postupového jištění oběma způsoby – samostatně i současně. Lana označená oo se nazývají dvojitá (dvojčata) a je nutno je zapínat do karabin pouze současně

Str. 49

Úvazy:  Autor vůbec nezmiňuje navazování na kombinaci prsního a sedacího úvazku. Tento způsob je  přitom z hlediska bezpečnostního nejlepší. Zejména při lezení v horách a ve vysokých stěnách je používání kombinovaného úvazku velmi vhodné

Str. 56

Navazování – uzly:

Uzel přes ruku – (v praxi se používají názvy vůdcovský nebo krejčík) není pro navazování na střed lana zdaleka nejvhodnější. Doporučuje se tzv. motýlek nebo horolezecký motýlek

Osmičkový uzel – při navazování na lano je vždy nutné provléct pramen lana z osmičkového uzlu oběma oky sedacího úvazu, kterými současně prochází přední spojovací smyčka sedáku

Osmičkový uzel uprostřed lana – platí totéž jako u „uzlu přes ruku“

Str. 57

Protisměrný uzel: (dříve také uzel UIAA) Tento uzel se doporučuje již vůbec nepoužívat. Ke spojování dvou konců smyček pro obvodové zatížení dvou konců smyček, lan apod. se má správně vázat protisměrný osmičkový uzel

Str. 58

Jištění přes tělo:  Používat jen při nejnouzovějších situacích (mimo vybrané způsoby jištění na sněhu – a zde rozhodně nejistit přes rameno /záda/)

Str. 59

Poloviční lodní smyčka:  Pro jištění používat výhradně karabinu HMS

Slaňovací osmička:  Vždy požívejte s karabinou se zámkem (nejlépe zámek „twist lock“ nebo zámek s plastovou závorou)

Str. 60

Velký obrázek – vpravo:  Možná pěkné baby ale:  Kdyby prvolezkyně právě teď spadla, pak si jistička pěkně nabije kokos. Správně by si měla prvolezkyně propnout první postupové jištění do štandu (např. karabina pod levou nohou) nebo si tam někde něco dalšího založit a eliminovat tak nebezpečí pádového faktoru 2. Zároveň by možná nespadla jističce natvrdo přímo do klína a zvýší se tak pravděpodobnost, že jistící ji opravdu udrží. Navíc má jistička jak stichtovu brzdu, tak i sebejištění propnuto pouze předním spojovacím okem sedáku. Správně by to mělo být do smyčky osmičkového uzlu, který má zřejmě dobře vedený (viz připomínka ke str. 56 – Osmičkový uzel)

Str. 61

Tabulka s druhy jištění:  Mimo  polovičního lodního uzlu, stichtovy brzdy a slaňovací osmy k jištění nepoužívej žádné jiné pomůcky. Nejbezpečnější ze všech je pak poloviční lodní smyčka

Str. 67

Pytlíky s magnéziem:  V některých skalních oblastech je používání magnézia zakázáno!

Jistící pomůcky a hlavní karabina:  Pomůcku „grigri“ vůbec nepoužívej!

Str. 82

Zajišťování základními pomůckami:

Obr. Zakládání smyček (II) – obě dvě varianty („Nebezpečný trojúhelník“) jsou špatné

Obr. Provazování – obě varianty nevhodné; vlevo by to bylo dobře po přetočení smyček – dle obr. nepoužívat; vpravo nedojde k rovnoměrnému zatížení všech bodů pokud není štand namáhán ideálním směrem – dle obr. používat pouze v případě, že nemůžeš zřídit „plovoucí jištění“

Str. 85

Jištění pomocí friendů …:  Založení dle obr. vpravo nahoře používat pouze v  nejkrajnější nouzi

Str. 88

Slaňování:

Poloviční lodní smyčka – používá se ke slaňování pouze nouzově za použití karabiny HMS

Karabinová brzda – používá se ke slaňování pouze v nouzi

Grigri, speciální pomůcky – raději nepoužívej vůbec

Str. 93

Šplhání po laně:  Páková šplhadla vůbec nepoužívej

Str. 102

Zahájení výstupu:  Před zapnutím třmenů do nově založeného jištění je lepší založit tam napřed jistící lano (když s tebou vyběhne postupový bod, ze kterého zapínáš třmeny do výše založeného jištění, pak zůstaneš viset v laně shora v novém jištění a nepropadneš zbytečně dolů)

Str. 112

Cepíny:  Zásadně nepoužívej cepíny s dřevěným topůrkem

Str. 115

Univerzální mačky:  Mačky s dvanácti sklopnými hroty nejsou – zřejmě se jedná o neodborný překlad (jako ostatně mnohde jinde). Autor asi myslel sklopné mačky s kloubem mezi patou a předním dílem mačky

Jištění v ledu:  u nás se výraz „zbraně“ spíš používá pro pojmenování cepínu a kladiva, které jsou použitelné pro lezení ve strmém ledu

Str. 116

Pevné ledovcové vývrtky:  Nepoužívat! Používej pouze trubkové (duté) vývrtky

Str. 121

Navázání na lano:  Zkracovačku dle obr. raději nepoužívej. Při jiném než optimálním navázání zde hrozí oběšení. Konce lana je lepší dávat do batohů. Mezi lezci používejte vzdálenost cca 12 m s uzly navázanými na laně mezi nimi, což přispěje k ubrždění pádu

Str. 122

Jištění na sněhu:  jištění tělem ve sněhu nepoužívej (viz také str. 123, obr. jištění v sedu). Při současném postupu družstva ve strmém sněhu používejte taktiku 1 + 2, (1 + 3), nebo choďte navázaní nakrátko s napjatým lanem, nebo se vůbec nenavazujte

Str.123

Obr. jištění několika cepíny:  Nikdy nepoužívej cepín samostatně zaražený ve sněhu dle případu vlevo na obrázku

Obr. jištění cepínem a nohou:  Toto je jeden ze správných způsobů jištění ve sněhu

Str. 130

Lavinové pole:  3. odstavec – nálevkovité krystaly = dutinová jinovatka.

Popisy chování v lavinově nebezpečném terénu, v lavině a při vyprošťování z laviny jsou nedostatečné

Str. 139

Obr. vpravo dole:  Spojení sedacího a prsního úvazu dle obr. nepoužívat. Správně se karabinou propíná tzv. lanový kruh, kterým jsou sedák a prsák spojeni

Str. 148 a dále

První pomoc:  Tyto oblasti jsou probrány jen zběžně a znalosti čerpané jenom z tohoto zdroje mohou sloužit pouze jako základ pro hlubší studium, které vřele doporučuji!

Slovníček pojmů:  Výklad některých hesel ber trochu s rezervou, neboť vlivem neodborného překladu se zde místy používá jiná terminologie než je obvyklé

Tento materiál slouží pouze pro vnitřní potřebu HK Uh. Hradiště.  Komentáře a vysvětlení jednotlivých zde uvedených problémů jsou součástí výuky horoškoly, pořádané HK Uh. Hradiště. V září 2002 zpracoval Ivan Lepka