Barborka E5 6b
Po Devizáku tu máme dálší psychárnu ve Chřibech vylezenou po vlastním jištěním. Barborku. Pro neznalé stručný popis:
Jedná se o cestu v Plotně pod Barborkou rajbasového charakteru jištěnou za dva kroužky. Obtížnost8+/9-. Ta je v rajbáku samozřejmě velice kolísavá s ohledem na momentální třecí podmínky. Linie Barborky vede mezi křížením dvou spár, které vytváří písmeno "X". Loňský podzim jsem zkoumal možnosti jištění v těchto sparách a jevilo se to tedy dost rozpačitě. Nakonec jsem to vyinžinýroval takto:
Prvně si založím "tkaničku od bot" asi 40cm od křížení spár vpravo. Po té odlezu spárou do prava dál až k "Mirkově cestě", kde je docela dobré hnízdo pro bambulu z lanovice. Do ní cvaknu pravé lano. Vrátím se a třetí jištění založím v levé spáře - v "Pelcově komíně". Ten je dosti otevřený, takže se nabízelo založit panenku lana, ale jaxi to moc nefungovalo. Možná ty nové "ufa" by tam šli líp, ale ty jaksi nejsou v mém zbrojním skladě k dispozici.. Nejvíc nadějí jsem vkládal do toho hnízda v Mirkově cestě, které je ovšem dost bokem linie Barborky, takže by hrozil pendl jak prase. Ten by do jisté míry mohla zmírnit ta "tkanička od bot". Po založení všech jištění slezu na poličku pod plotnou, vydýchám se a ...leze se!!!!
červeně jsou označené místa pro založení smyček
Toto byl původní plán jištění po vlastním, který ale nevyzněl moc přesvědčivě. První týden v září, kdy teploty dosahovaly téměř 30ti stupňů, jsem se vydal onen plán ještě vyladit. Při tom ladění se kolem mihnul Svišť a že teda bude hrát tu šachovou partii se mnou. Svišť vykutal v hlíně v levé spáře parádní hodiny, což pozdvihlo morálku v družstvu takovým způsobem, že ještě ten den Svišť jako první tento další psycho problém Chřib vylezl! (Za neskutečně blbých třecích podmínek). Já si počkal na ochlazení a vrátil se do cesty o necelý měsíc později-2.října 2011. No teplo bylo i tak stále veliké (lezlo se do obnaženého půl těla), tak jsem onen výlet pojal opět cvičně. Ani kameru a bouldermatku jsem si nebral, abych se náhodou nedostal do nepatřičného tlaku a nepokoušel se o přelez za každou cenu. Ale po pár souvislých přelezech Barborky v kuse jsem se cítil velice jistě a rozhodl se, že to teda fakt prubnu. Původní plán zajištění cesty jsem dost zjednodušil a zcela jsem zrušil zakládání v pravé spáře. Vklíněnému balvanu , který tvořil hodiny v levé spáře, jsem věřil na 100% a navíc jsem tak jističovi ulehčil manipulaci, když druhé (pravé) lano nebylo už třeba. Tedy na rozdíl od Sviště jsem hodlal lézt jen s lanem jedním. (Původní verze jištění si vyžadovala pro velký rozptyl jištících bodů lana dvě).
Jistila mě má partnerka Lemka, kterou jsem poslední dobu velice zlobil. Dal jsem se jí zcela do její moci. Dostala ode mne jedinečnou šanci mě bez následků na její budoucnost zamordovat (nehoda při sportu? To není vražda..:-)).Tato skutečnost hodnotu výstupu samozřejmě jen zvyšuje:-). Už jen to, že svou roli jističe v tak nebezpečné cestě přijala , pro mne bylo skrytým znamením odpuštění za všecky ty mé neplechy. Nesmírně si tohoto vážím.
Ostrý pokus:
Počkal jsem si pěkně na večer, kdy se skála trošku schladila. Během zakládání smyčky kolem vklíněného balvanu, jsem zjistil, že balvan se teda po tom necelém měsíci značně uvolnil a celý se hýbe-sakra. Mám tomu věřit? Mám se na to vykašlat a zdrhnout, dokut to eště jde? Prozkoumal jsem, jak by na balvan působil případný pád a zhodnotil, že to bude ok...snad. Slezl jsem k polici, tam si očistil lezky, nadýchl se a ...hurá do úvodního bouldříku. Ten se leze vlastně relativně blízko založených hodin, což mě jaxi uklidňovalo. Trochu na nervy to je až za ním, kdy je nutné vykopat nohy do hladké plotny držeje se za malé lištičky. Je to tak trochu dost nejistý moment, při kterém k usmeknutí může přijít relativně nečekaně. Možný pád z tohoto místa by byl už dost blbý, což si člověk samozřejmě při přelezu nemůže připouštět.Ono v rajbáku jakékoliv negativní pohnutí mysli jde znát daleko více než v těch shybocestách. Furt se snažíte držet balanc jak provazochodec na laně a jakýkoliv prudší emotivní závan vás smete natotata. Převaha nad cestou je v takových případech to nejdůležitější! Zde se prostě nesmíte posrat-nelze couvnout a musíte dál.Tak se tak nějak stalo,že jsem se z toho neposral a pustilo mě to celé až nahoru...
Nahoře jsem pro Lemku uspořádal ještě menší drama, když jsem byl nucen si čistit výlezovou lehkou pasáž od listí. Z pohledu jističe toto mé konání mohlo vyznívat docela nervózně, ale já jsem jen nechtěl dát šanci nějaké blbé "náhodě".
červeně označeny hodiny, za které jsem jistil svůj přelez.
Tak mě tak napadá..tento nový způsob lezení ve Chřibech, ve kterém je kladen větší důraz na psychickou složku, je docela specifickou záležitostí. Není to ani čistá "Anglie" (Barborka jištěna jen uzly), ani čistá "Čecháčkovina" (v tom Ádru přece jen nějaký ten kruh občas je). Ta hra v těch našich kopcích získává svou vlastní neopakovatelnou příchuť, ke které se těžko hledá srovnání. Jsem rád, že i u nás ve Chřibech existují morálové výzvy s vlastní chutí, vlastní barvou. Jen je najít!!:-)
Důležité!!!
Při slanění , kdy jsem si vybíral smyčku z hodin, se mě podařilo onen vklíněný balvan vytáhnout ven ze spáry. V momentě, kdy jsem ho chtěl ukázat Lemce se mě rozpadl v ruce!!!! Takže? Jištění dost k ničemu. Případný pád by znamenal jasnou zemovku:-).
Přes ono bídné jištění jsem byl v této cestě daleko více v psychické pohodě, než v Devizáku po Anglicku minulý rok. Barborka je přece jen lehčí, takže nejvíce jsem pocit jistoty čerpal z převahy nad cestou, než v samotném jištění. Proto tuto cestu hodnotím nižším stupněm, než Devizák, i když v ní má případný pád daleko fatálnější důsledky. Hodiny vlastně už neexistují, tedy další opakovatelé budou muset vynalézt nový způsob jištění.
videíčko ze Svišťova přelezu (Tomáš Pilka)
