Vzpomínková akce na Jindru Martiše

Jindřich Martiš - rodák z Dolního Němčí, horolezec, fotograf, kameraman, bývalý člen oddílu HO Jiskra Staré Město, zakladatel oddílu HO Tatranská Polianka, více zde: http://www.polianka.nfo.sk/03-02-2005/kto-bol-jindro-martis/

Podle zprostředkovaných informací se jedná o jednodenní vzpomínkovou akci spojenou snad s promítáním jeho filmů, více informací poskytne paní Marie Milošová knihovna@dolni-nemci.cz

Napajedla plná rumu

Aby se na našich oddílových stránkách občas objevilo něco nového, posílám pár fotek ze stěny v Napajedlech.

Možná se někdo bude v duchu ptát proč lozím právě tam? No vlastně nevím? Asi že je mi tato stěna něčím sympatická, třeba tím, že je tam málo lidí a domácí prostředí? Nebo, že je tam levné vstupné, navíc každý pátý vstup zdarma? Nebo, že je to mnohem blíž než do Zlína? Nebo lehčí cesty pro začátečníky a starší lezce?

To je asi jedno.V každém případě pokud by se někdo chtěl přidat, mám každou středu v autě 2-3 místa volná a odjíždím v 17:35 z Kunovic, se zastávkou na Východě, kde přibírám Petru nebo Laďu Kaškovy. Rum

Výroční schůze HKUH 2011

V pátek 13.1.2012 se konala tradiční oddílová výročka, namísto rybářů, kteří nepronajímali jsme se sešli v restauraci Net a vzhledem k počtu asi 30ti členů (což je většina našeho oddílu) jsme skoro nevešli. Na začátku se připoměly uplynulé a úspěšné oddílové akce za rok 2011, kterými byla dostavba Jarošovské bouldrovky v lednu a tradiční závod Chřibský Hnědák v září. Byla zhodnocena finanční situace oddílu, nejbližší finančně náročnější akce nás čeká v roce 2013 kdy budeme slavit 50ti leté výročí založení našeho oddílu. Výročka byla po dvou letech také volební, proto byl hlasováním všech přítomných zvolen "nový" výbor, jehož členové zůstali stejní: Irena Jandová, Jara Blatný a Z. Hruboš. Další hlasování proběhlo v anketě Horolezec roku 2011, většinou hlasů vyhrála lezkyně Petra Hrubošová, které se podařil úspěšný návrat do skalního lezení po narození potomka. Představené i zaslané výkony nepřítomných lezců jsem zapsal do přiložených tabulek, zdaleka to nejsou všechny lezecké výkony našich členů, ale vrozená skromnost jim nedovoluje je prezentovat. Přeju mnoho zdraví, štěstí a lezeckých úspěchů v roce 2012!

Korosadovič M6 - Žlutá stěna

Malá studená dolina




Téryho chata




Žlutá stěna - její orientace znemožňuje v zimě jakýkoliv kontakt s přímým slunečním světlem.



První délka - Zatím co v létě si ji vyběhnete jako nic, v zimě už zde začíná vážné soustředěné lezení.



Můj parťák Martin Perat.




Martin v druhé délce.




Štand před třetí délkou



Převislá třetí délka.





Pohled ze stěny do západní Lomnice




Nejtěžší délka v závěru cesty - rajbuňkový traverz po ukloněné plotně. V zimní verzi, kdy je plotna namydlená námrazou, je volný přelez bez maček nemožný. Mačky na tření, cepíny rovněž jen tak opřeny o ukloněné šikmé plošky. Za podmínek, které nás v této délce potkaly, odhaduju obtížnost mixového přelezu tohoto úseku na M6.

Krásná cesta, kde si v zimě zalezete od nástupu až po její konec.Nepodceňovat!! První zimní průstup uskutečněn už v roce 1949 (Puškáš Parák). Nejobtížnější úseky technicky po skobách.

Třešničky na dortu - Tatry

Při rekreačním pobytu na Teryně, jsme si z nedostatku příležitostí k ledovým hrátkám (ledy v dolině letos technici zapomněli nainstalovat..) zablbli v okolních stěnkách a vznikly z toho zajímavé prvovýstupy.







Tyto cesty jsou charakterem srovnatelné s liniemi na Slavkovských zubech. Cesty na čtyři délky s lezením převážně mixovým do M5. Vzdálenost od chaty co by kamenem dohodil.Je možné vylézt obě cesty za jeden den. Sestup lezčíky přivede zpět k nástupu , takže můžou to v klidu drtit hned nahoru další cestou, bez toho, aniž by se složitě museli znovu někam přesouvat.







První linka - ta vlevo-je těžší. Prověří vás v ní lehce převislá stěnka uprostřed za M5.Je to takových pár shybů za cepíny. Cesta je vygradována závěrečným ryze skalním úsekem, který celou linii pěkně okoření. Levou třešničku na dortu jsem vylezl s Martinem Peratem.








Pravá třešnička na dortu je lehčí, ale za to daleko vyváženější. Je tam méně hluchých míst. Zajímavý je úsek v délce č.2, kde vás čeká z věžičky přepad do ukloněné plotny. Koutek v délce číslo tři je krásný mixařský kraul.Pravou Třešničku na dortu jsem vylezl s Jirkou Končákem.

Ještě musím zmínit, že pobyt na Téryho chatě proběhl absolutně bez problémů. Chatař Miro Jílek s jeho týmem se o nás perfektně postaral. Nebojte se tedy Téryny! Neukosnou vás tam:-)