Historie klubu + fotky

Historie HK Uherské Hradiště: 1963 – 2003 (přibližně)

Horolezecký klub Uh. Hradiště byl založen v r. 1963. Nejprve jeden rok působil pod hlavičkou Slovácké Slávie Uh. Hradiště, pak až do r. 1990 v rámci TJ Jiskra Staré Město. Po demokratických změnách ve společnosti se HK osamostatnil a nabyl dnešní podoby. Náš HK je součástí Českého horolezeckého svazu se sídlem v Praze a jeho prostřednictvím také mezinárodní horolezecké federace UIAA.

Klub vznikl s výraznou podporou horolezců ze Zlína (tenkrát Gottwaldov), odkud také přišel jeden z iniciátorů založení a první předseda František Rubeš. Ze Zlína přicházela zpočátku také materiální podpora (půjčování materiálu). Mnozí členové lezli v místních skalách již před vznikem HO. V prvních letech se činnost členů soustřeďovala zejména na lezení ve Vysokých Tatrách a na cvičných skalách v okolí. Významnou součástí byla také vysokohorská turistika. Cílem zahraničních zájezdů byly většinou neledovcové horské oblasti zemí jihovýchodní Evropy. Obtížnost výstupů v horách nebyla velká a zpravidla nepřekračovala kl. III - IV.

Koncem 60. a v 70. letech se situace zlepšila a několik lezců se již věnovalo výkonnostnímu lezení. Největšími jmény tohoto období byli Theodor Čermák, Vlastimil Směták, Bedřich Vašina, Marie Jurová (Šlosarová) atd. S lezením v té době u nás začínali  pozdější reprezentanti Miroslav Pelc a Jindřich Martiš (oba se odstěhovali do V. Tater). Dařily se také první zájezdy na ledovce na Kavkaz a do Alp. Tehdejší výškový rekord držel z r. 1972 Ivo Doležal dosažením sedla Elbrusu (asi 5200 m.n.m.). Asi nejhodnotnější výstupy v ledovcových horách podnikl v letech 76-77 V. Směták – Kavkaz, Ulpata SV stěna, kl. Vb; Alpy, Aguille Rey, kl. V+ A2 (spolulezci z HO Zlín). Ve Vysokých Tatrách T.Čermák a V. Směták přelezli v zimě  1972 Puškáše, kl V, v Galerii Ganku. Stejná dvojice uskutečnila v létě 1973 dosud jediný klubový souvislý přechod hlavního hřebene Vysokých Tater bez podpůrných vynášek. V létě 1973 také přelezli diretissimy na Prostredný hrot, SV, kl. V+ A2, a Malý Kežmarský štít, S, kl. VI A2. V témže roce se pak stali členy krajského horolezeckého družstva a byli hodnoceni mezi nejlepšími sportovci našeho okresu. T. Čermáka a V. Smětáka můžeme po sportovní stránce považovat za nejúspěšnější borce v první polovině historie klubu. V r. 1979 se podařil ve Vysokých Tatrách první hodnotnější oddílový prvovýstup v horách: Kotlový štít, JZ, pravé žebro l. části stěny, V A2, (T. Naništa – J. Kůra /Brno/). Z činnosti na skalkách zaslouží pozornost zejména prvovýstup diretissimou na Beckově z r. 1971 (B. Vašina a spol. dnes 7-). Zajímavý byl také 9. přelez Střechy Slovenska (V A3e) v Kostoleckej tiesňave z r. 1979 (A. Pálka, F. Šnajdar).

 V letech 1980 - 1990 patřili k  nejlepším bratři Šnajdarové, Pavel Čupr, Zdeněk Přikryl, Ivan Lepka, Tomáš Žert, Marie Třináctá atd. Lezlo se tradičně zejména ve Vysokých Tatrách a to v létě i v zimě. Zde by se pro ukázku daly jmenovat např. letní výstupy: 1981 - Kačací mních, S, diretissima, kl. V+ A2 (Z.Přikryl, A. Šnajdar), 1983 - Galerie Ganku, Lapinského komín, kl. VI A2 (Z. Přikryl, J.Kraft /Praha/), 1985 - Ľadový štít, J, Cesta bielym pásom, kl.V+, (Z.Přikryl, V.Horák). Jednodenní zimní výstupy: 1986 – Žlutá stěna, c. Cagašík, kl. VI, (Z.Přikryl, J.Kraft /Praha/), 1989 – Malý Kežmarský štít, S, c. Žbirka, kl. V+, 2.opakování, (V. Jelínek, I. Lepka). Zimní výstupy s bivakem: 1987 – Gankova kopka, SV, c. Szumski – Wožniak, kl. V, (A. Šnajdar, P. Čupr /T. Polianka/), 1990 – Zadná Bašta, SV, c. Kulhavý – Romanovský – Slováček, kl. V+ A2 lezeno RK, (J. Grossman,  I.Lepka). 1990 – Žlutá stěna, c. Diretissima 7- OS, J. Klíma, T. Žert. V ledovcových horách posunula v r. 1985 oddílový výškový rekord skupina T. Čermák, V. Směták, F. Šnajdar (Kavkaz – Elbrus 5621 m.n.m.). Tamtéž vystoupili v r. 1988 J. Grossman, J. Klíma, I. Lepka, M. Maňásek, R. Pazdera a T. Žert. Čtveřice T. Žert, B. Lebloch, I. Lepka a R. Pazdera  uskutečnila při stejném zájezdu prvovýstup SZ žlabem Malé Ušby 4200 m.n.m., led 85°.

V létě 1989 posunuli výškový rekord na hranici 7134 m.n.m. J. Grossman a T. Žert výstupem na Pik Lenina v pohoří Pamír. Této výpravy se zúčastnili dále B. Lebloch, J. Klíma, I. Lepka. V zahraničních neledovcových horách stojí za zmínku tyto výstupy: 1984 – Julské Alpy, Triglav, S, c. Šavelj-Župančič, kl. V; Jalovec, Comicciho hrana, kl. VI, (P. Čupr, F. Šnajdar). 1986 – Rila, Maljovica, c. Nasko, kl. V+ A3 lezeno A0, (I.Lepka, L.Mikulec). 1987 – Paklenica, Aniča Kuk, c. Edge for little hammer, kl. 8-, (T.Žert). Na skalkách nejlepší výstupy dosáhly klasifikace 8/8+.

Po r. 1990 došlo k celkovému uvolnění situace. Otevřely se hranice a kdo mohl, poznával jak se to dělá na „západě“.  V popředí zájmu nově přicházejících členů bylo většinou lezení ve skalách. V horách působí jen „stará garda“. Z tohoto období chybí jakékoliv materiály pro popis konkrétnějších akcí. Nejlepším lezcem dekády lze prohlásit T. Žerta, který např. ve skalkách uskutečnil 47 prvovýstupů kl. 7 – 9/9+,  ve Vysokých Tatrách podnikl nejméně 13 výstupů 7- a těžších (např.: 1991 – Kežmarský štít, J, Tulák po hviezdach 8-, RK, 1. opakování, sp. J. Klíma; 1992 – Galéria Ostrvy, Jar na mesiaci 8-, AF, sp. V. Wolf, Z. Slivečka; 1994 – Jastrabia veža, JV, Pochylého plotna 8, AF, sp. V. Wolf; 1995 – Lomnický štít, Z, bonbónová cesta 7, OS, sp. V. Wolf; Kežmarský štít, J, Žlté strechy 8, AF, sp. V. Wolf. Dobrým výkonem byl v r. 1994 výstup v Alpách – Bergelu na Piz Badile, Another Day in Paradise 7, OS, T. Žert -   J. Klíma. Ve skalkách lezou nejlepší v první pol. 90. let kl. 8+/9-, ve druhé pol. se dostáváme na 9+/10-. Kromě T. Žerta se objevují mezi nejlepšími Dalimil Janků, Petr Franta, Vladimír Wolf, Michal Rožek a další.

Při zpracování článku byly použity archivní materiály a paměť. Mnoho skutečností se z nich nemůže podařit zachytit a jsou tedy nedokonalé. Text může být doplněn a rozšiřován. Poznámky k textu vítám. Autor se zároveň omlouvá všem kdo nebyli v textu jmenováni, ale zasloužili by si to.   Ivan Lepka, únor 2003

Nahlédněte skrz optiku starodávných foťáků do let dávno minulých - do dob, kdy se místo moiry používal flanel a místo gore-texu šusťák, kdy cepíny měly rovné topůrka a kdy se překližka používala jen na nábytek. Prostě do dob, kdy se psala historie nás všech. Díky Ivanovi a Riccardovi za zaslaná fota.


1981, Chřibský trhák - běžecký závod



1981, u Popradského plesa



Mira Zapalač a malý Richard Coufal



1987, guláš - Barborka



1987, guláš - Barborka

 
 

Pamír, 1989


 

Pamír, 1989



Pamír, 1989, cestou do 2. tábora



Pamír, 1989, Tom Žert



Pamír, 1989, Jerry




Pamír, 1989, tábor na ledovci
pod Pikem Lenina



Pamír, 1989, tábor v sedle mezi
 Pikem Lenina a Pikem Razdělnaja




na Chatě pod Rysmi, Ivan Lepka


 

Kavkaz, 1988, na vrcholu Elbrusu




Kavkaz, 1988, tábor na
Ušbinském ledovcovém plató



1988, Silvestr





Domaniža, Sifónová bombička, 9-, Tom Žert

 



bouldrovka na škole č. 5 Štěpnice





Kterak zrobit zařízení na posilování prstů a tvorbu svalohmoty

Pro nás, osoby starší, pracující mimo město svého bydliště a tím i vracející se z práce později a doma opatrující manželku a dítě, není někdy lehké dostat se na stěnu za účelem řádného potrénování. Proto je nutné pro tyto situace zařídit doma něco, co stěnu alespoň trochu nahradí, prstům dodá sílu a tělu tolik potřebnou hmotu, která mezi vyzáblými sportovci, vylepšujícími své výkony drastickým snižováním hmotnosti způsobí  pravý a nefalšovaný šok. Jak je známo, není totiž ani tak důležité, co lezete, ale jestli vám to pak sluší na skalách. Tak jsem i já před časem realizoval dlouho odkládaný projekt s pracovním názvem "Lištovka nad futrama". Ano,  jak bystřejší čtenář nyní již zřejmě tuší, rozhodl jsem se nad futra v mém bytě umístit lištovou desku,  na které bych pak mohl provádět různé náročně gymnastické a siličské kusy. Problém však nastal, když jsem zvažoval, jak přichytit tuto desku nad futra do zdi, o které toho příliš mnoho nevím. Obával jsem se totiž, aby se na mne při mých tvrdých trénincích nesesypala deska i s metrákem cihel. Svěřil jsem se mými obavami Jelenovi, který však po zběžném obhlédnutí zdi konstatoval, že zeď je dobrá, všechno unese a nemám se čeho bát. Takových desek už údajně navrtal několik k plné spokojenosti majitelů bytů. Problém neviděl ani v možnosti poškození elektrických rozvodů ve zdi, o jejichž přesné lokalizaci bylo lze jen spekulovat. Jelen tvrdil, že ještě nikdy nic nepoškodil a byla by velká náhoda, kdyby se to stalo zrovna u mne. Svým výkladem mne sice docela uklidnil, ale přesto jsem se rozhodl vyrobit konstrukci, na kterou by se deska připevnila a mé cviky by tak nebyly závislé na nosnosti zdi, nýbrž podlahy. Protože vím, že i Bláža (a možná i jiní) otálejí s instalací desky ve svých domovech, přináším tentokrát na naše stránky kutilský koutek, ve kterém se dozvíte, jak vyrobit nosnou konstrukci, jak ji přichytit do zdi a kterak na ni poté připevnit to nejdůležitější – houpačku pro dítě (i deska se tam ale samozřejmě vleze). Návod k sestrojení je tedy zde:

V sobotu ráno vstanete a po vydatné snídani nachystáte materiál a nářadí. Potřebovat budete dva trámky (na tloušťce moc nezáleží, trámky jsou pevné i tenčí – takže vyberte něco přiměřeného a esteticky přijatelného), dále dřevěnou desku, na kterou se bude připevňovat lištovka, nějaké ty hmoždinky, šrouby, vrtačku, basu piv a láhev slivovice. Až u vás zazvoní kámoš, kterého jste si pozvali na výpomoc, nabídnete mu pivo a štamprli a dáte se do práce. Nejdříve vztyčíte trámky ke zdi za účelem vyměření jejich správné výše a umístění šroubů. Pokud jste mezitím už dopili piva, otevřete si další a zapijete je slivovicí. Pak si sedněte a odpočiňte si. Poté, jakmile se zase dáte do práce, si ještě řádně rozměřte i rozměry všeho ostatního, protože je to fakt velká otrava zjistit těsně před dokončením, že někde něco nesedí. Při práci nezapomeňte doplňovat tekutiny, piv máte dost. Hlavně bacha, když už si dáváte takovou práci s konstrukcí, abyste nenavrtali elektriku, to by byla skutečně mimořádná ostuda. Vrtejte tedy jen tam, kde si jste jisti, ale pro jistotu vrtejte v gumových rukavicích a stůjte na suché pneumatice, kterou si donesete z auta (nejlépe rezervu, ať nemusíte nic sundávat z nápravy, ale kdo má moderní auto jen se sadou na zalepení, tak se tomu bohužel nevyhne). Až jsou všechna piva dopita, je práce u konce a můžete začít s tréninkem. Pro začátek je dobré zvolit shyby se závažím na nejmenší liště. Pokud vás z toho budou bolet prsty, tak se nic neděje a v tréninku rozhodně nepolevujte, naopak, je to známka dobrého cvičení a začínajících pokroků. Pokud dokonce v prstu něco praskne, tak se taky nic tak hrozného neděje, stačí vyhledat dobrého prstního ortopeda (nejbližší v Berlíně) a za rok už můžete zase začít shybovat. Kvalitní zimní přípravu vám přeje váš Jara Blatný.   

A zde návodný obrázek hotového díla:

 

Aktualizace: tentokrát je zde Rumova reakce na výše uvedený článek - návod na stavbu domácí stěny, nyní téma velmi aktuální:). Postavte si doma stěnku, půjčte si pár set tisíc, raděj tak něco přes milion, prodejte vše co máte, zakupte pozemek, dva až čtyři roky nedělejte nic jiného než je skládání cihel na sebe a míchání různých podivných směsí, řezání dřeva, cvakání drátů, kopání hlíny apod, tisíckrát se pohádejte s manželkou a výsledkem může být něco podobného co jsem nafotil. Jenomže pak vás po všech těch činnostech natolik bolí tělo, že na nějaké polození není ani pomyšlení a raděj jdete na ryby, nebo na kole se podívat na Kozla, jak vaši kamarádi zdolávají 9 mínusky a teší se dobrému zdraví tělesnému i duševnímu.

Výroční schůze 2009 pozvánka

15.1.2010 od 18:30 se koná výročka Horolezeckého klubu Uherské Hradiště u rybářů vedle kurtů u Moravy. Tentokrát bude více společenská, ale stejně se troše toho úřadování nevyhneme. Jako občerstvení bude zajištěno pivo, víno, štamprle slivovice na uvítanou, párky s chlebem a hořčicí, chipsy a další pochutiny. Přijďte prosím včas.

Program (může se ještě změnit):

1) shrnutí roku 2009,

2) schválení členských příspěvků pro rok 2010 (viz návrh rozpočtu),

3) zpráva o klubové stěně, pohled do budoucnosti,

4) rozpočet 2010, návrh:

 

 

5) výkony 2009,

6) volba lezce roku 2009,

7) volba výboru - kdo má zájem, nechť se hlásí,

8) promítání, společenská část.

Jara

Sezóna 2009

A máme tady shrnutí sezóny 2009, pánové (a dámy). Tentokrát se ve výčtu výkonů blyští jak těžké sportovní cesty, tak náročné a morálové kousky v horách, trochu okopávání motyčkama rampouchů i závody všeho druhu. Mezi lezce, kteří se tady objevují každý rok, se tentokrát dostala i Lenka se svými přelezy v Tatrách a úspěšným startem na Sherpa rallye. No, byla to docela dobrá sezóna, i když by mohla být samozřejmě ještě lepší (třeba u mne:). Do roku 2010 všem přeju zdravé prsty, lokty, ramena, kolena, záda ... no však to znáte.   Jara

Michal Rožek - těžké sportovní cesty a úspěchy v Českém poháru

10/10+	Bu bu bu	Moravský kras - Sloup, Staré skály
10-	Jebem Ti hrob	Jevišovice, Dolní skály	autor, 1. přelez
10-	Hormon Buranin	Kras, Sloup
9+/10-	Love me Tender	Thalhofergrat, Rakousko
9+/10-	La Niaque	Castillon	8a
9	Schmalzlauser	Kufstein, Rakousko	OS
8. místo	Český pohár  Lomnice nad Popelkou	obtížnost
3. místo	Český pohár Brno	obtížnost
6. místo	MČR Brno	bouldering
20. místo	Mejcup Brno	bouldering	138 mužů
6. místo	MČR Praha	obtížnost
3. místo	celkové hodnocení Českého poháru 2009	obtížnost
Obrovská zkušenost pro mě byla možnost startovat na dvou světových pohárech - v Rakouském Imstu a v Brně. V Imstu zatím nejhorší na "hlavu", co si jen lezec "může" přát - smeknutí nohy v první cestě u třetí expresky. V Brně 43. místo z 52 závodníků - na tehdejší formu po MČR v boulderingu o týden dříve, kdy jsem se dost zničil, jsem byl spokojen. Chybu jsem neudělal, ale došlo mi dřív, než jsem zvyklý. Určitě se chci do svěťáku ještě podívat a bojovat o semifinále!

 

Jelen - parádní sezóna, která mohla být ještě lepší, nebýt zranění ...

10-	Sex je náš	Beckov, Slovensko	boulder
9+/10-	Plastik Fantastik	Geyikbayiri, Turecko
9+/10-	Tlustí chlapci nelétají	Moravský kras - Žleby Henryovka
9+	Kombinace Epita	Moravský kras - Vaňousovy díry
9+	Sofia	Moravský kras - Staré skály
9+	Gorotire	Beckov, Slovensko
9+	Mevlana 2	Geyikbayiri, Turecko
9+	Family Affair	Geyikbayiri, Turecko
9	Skyline	Geyikbayiri, Turecko
9	Gizmo	Geyikbayiri, Turecko
9	Selaminaleykum	Geyikbayiri, Turecko
9	Překvapení	Moravský kras - Staré skály
9	Pharlap	Moravský kras - Vaňousovy díry
9	Extáze	Moravský kras - Lidomorna
9	Mama je len jedna	Beckov, Slovensko
9-	Legende einer ledenschaft	Geyikbayiri, Turecko	OS
9-	Antalya icin 747	Geyikbayiri, Turecko
9-	Geyikbayiri games	Geyikbayiri, Turecko
9-	Red dragon	Geyikbayiri, Turecko
9-	San diego	Moravský kras - V buči
9-	Pohled do nikam	Moravský kras - Staré skály
9-	Terorista	Beckov, Slovensko
8+/9-	Mum isiginda right	Geyikbayiri, Turecko	OS
8+/9-	Moon light shadow levý	Moravský kras - Staré skály
8+/9-	Hýskův nápad	Moravský kras - Nad Holštejnskou jeskyní
7B+	Malá liána	Loučovice	boulder

 

Vladimír Vlk Wolf - jako obvykle celý rok na skalách + obtížnostní posun na 9+

9+

Beta Centauri

Stěna u Punkevní jeskyně

9	Phar Lap	Holštejn
9-/9	Renesance	Stěna u Punkevní jeskyně	první přelez
9-/9	Letecká havárka	Holštejn
9-	Figa	Mišja peč
9-	Cesta ponorných vod	Sloup
9-	Varianta Kontraverze	Holštejn
9-	Pohled do nikam	Staré skály
9-	Dítě představ	Stěna u Punkevní jeskyně
9-	Perníková pohádka	Stěna u Punkevní jeskyně	první přelez
9-	Per Partes	Stěna u Punkevní jeskyně
8+/9-	Icare	Castillon
8+/9-	Narovnaná Direttissima	Stěna u Punkevní jeskyně
WI 5-	Blaupunkt	Hintere Tormauer
WI 6	Blaue Mauritius	Hintere Tormauer	80 m
WI 5-	Blue Steel	Hintere Tormauer	130 m, lezeno se střídáním, spolulezec L.Pálka, asi to bylo trochu těžší, protože led už byl odtátý od podkladu a pěkně duněl
	5. místo	Závod v lezení v ledu na rychlost Ice Adrex Run	celkem 29 startujících
			Kromě toho jsem byl v roce 2009 lézt 136krát, vylezl jsem celkem 699 cest, což je nejvíce za rok, co jsem kdykoliv za dobu co lezu, vylezl a udělal jsem celkem 156 nových cest.

 

Jara Blatný - tentokrát slabší sezóna, nejprve nadějný rozlezový výlet do Chorra, pak už jen výlety s rodinou (ovšem mistr světa v chřibolezení!)

9-	Dos capulos	El Chorro	7b+
9-	Nuda v Brně	Buchlovský kámen
8+/9-	Rock The Kasbah	El Chorro	kráááásná lajna
8+/9-	Bienvenidos al circo	El Chorro
8+/9-	???	El Chorro
8+/9-	La villa strangiato	El Chorro
8+/9-	Velikonoční historky	Kras, Henryovka
8+/9-	Krucifix	Kras, Lidomorna
1. místo	Mistr světa v chřibolezení	1. místo v závodě Chřibský hnědák	dvojka s Kubou Novákem

 

Kuba Novák - morálové horolezectví a návrat ke kořenům! + mistr světa v chřibolezení a úspěšné poklácení přímého Devizáku

9/9+	Devizový příslib - direkt	Kozel
9-	Nuda v Brně	Buchlovský kámen
9-	Halucinačná	Skalka u Trenčína
9-	Čomoro	Skalka u Trenčína
7	Tilleho hrana	Vysoké Tatry - Východný železný štít	OS, s Jankem Bednaříkem, lezeno v říjnu za zimních podmínek
6+	Puškášovy sokolíky	Vysoké Tatry - Volovka	OS, s Jankem Bednaříkem, léto
5+ A0	Vůně borovic	Vysoké Tatry - Královská kopka	zimní prvovýstup s K. Pazourkem a Yarricou Sukupem
M6 A0	Rosenberg	Vysoké Tatry - Královská kopka	zimní prvovýstup s Jankem Bednaříkem
?	Theo-Riml-Gedenkweg	Grossglockner	nejtěžší ledovcová cesta v severní stěně (dlouhý úsek převislého ledu), s Pavlem Kryzem
7-	Blechmauerverschneidung	Höllental	zimní přelez, přímá varianta s Michalem Halvou
WI4+/WI5+	Rechter Gamseckfal	Altenberg
WI5+	Oberer fall	Lilienfeld
WI5-	Blaupunkt	Erlaufboden
WI5+	Blauer fleck	Erlaufboden
1. místo	Mistr světa v chřibolezení	1. místo v závodě Chřibský hnědák	dvojka s Jarou Blatným
VIIIa		Adršpach	cesty do VIIIa na prvním konci

 

Pavel Urbánek - inspirující, dobrodružná a zábavná Eigerská trilogie - nutno smeknout klobouky

9	Doktor Ing.	Skalka, Slovensko
8+/9-	Velikonoční historky	Kras, Henryovka
8+/9-	Krucifix	Kras, Lidomorna
VIIIc	Kalamárka	Teplice, Chrámové stěny	OS bez MG
Led 55-60°, III, (D)	Pallavicinirinne	Grossglockner	spolulezec Pavel Kryze
8-	Cesta do hor	Kežmarský štít, jižní stěna	AF s Lukášem Winterem, 11 délek, 420m, 1 pád
6	Hokejka	Lomnický štít, západní stěna	flash s Lukášem Winterem, 10 délek, 300 m
5 (D)	Mittellegigrat	Eiger	AF s Mílou Schober, z Alpiglen na Ostegg hütte, Mittellegi hütte a předvrchol
7b+	Deep Blue Sea	Eiger, severní stěna	7b+ A1 s Pavlem Kryzem, 9 délek, 320 metrů
7a (ED3)	Le chant du cigne (Labutí píseň)	Eiger, severní stěna	6c+ A1 s Pavlem Kryzem, 26 délek, 900 metrů

 

Marek Zavřel - nikdy nekončící a dobře kořeněná dovolená v Asii

9+/10-	Just call me helmet	Thajsko, Ton sai
9+	Generator wall	Thajsko, Ton sai
9-	Tiger queen	Thajsko, Ton sai

 

Lenka Mazúrková - skutečné horolezectví a Tatranské dostihy s baťohem

3	Východný hrebeň	Tatry, Žabí kůň	s Dušanem Hudákem
4	Haberlainova cesta	Tatry, Žabí kůň	s Dušanem Hudákem
5. místo	Sherpa rallye, 25. ročník	"mistrovství světa" v nošení	lady rallye - 20 kg

 

Radmil Schneider - pěkné přelezy, ale ... čekáme na 8a! :-)

9+	Jumping Jack Flash	Zillertal	7c+
9/9+	Hugo	Mišja Peč	7c/7c+
9	Flash Dance	Mišja Peč	7c
9	Pinot	Mišja Peč	7c
9	Epita	Kras, Holštejn
9	Doktor Ing.	Skalka u Trenčína
9	Odins Rache	Adlitzgräben
9-/9	Amnesty Internacional	Kras, Rudice
9-/9	Manitou	Zillertal	7b+/7c
9-	Blow Job	Zillertal	7b+
9-	Destruction	Orpierre	7b+
8+/9-	Toutes Les Chances Plus Une	Orpierre	7b
8+/9-	Nido	Mišja Peč	7b
8+/9-	Tortuga 1	Mišja Peč	7b
8+/9-	Skodelica Kave	Mišja Peč	7b

Rosenberg - kurvy, chlast a chlebíčky

Už jen datum této naší „drajtůlingové“ akce napoví, že se jedná o drama. Ano - 14.11.2009 je na lezení s cepíny opravdu brzo. Asi jsme se nechali oblbnout našimi kamarády, opravdovými mistry v oboru (Stoupa, Ricardo, Bača), kteří zavítali do Tater v tento čas také a  správně po Česku se nechali nahlodat sousedcovskými asociacemi: „když oni, tak my také“. Nicméně, kostky byli vrženy, bitva byla zahájena a my nechtěli ustoupit bez zápasu. A zápas to byl vskutku solidní …
Po cestě ke stěně mě Janek lehce naznačil, že není úplně ve formě a předešlý týden měl  krapet hektičtější, tedy po mé informaci, že nejtěžší z naší linky bude pravděpodobně druhá délka, si zamluvil délku první . Proč ne.  Když jsem si to celé vymyslel, tak bych měl logicky nést tíhu těch nejtěžších pasáží já. Byl jsem vůbec rád, že Janek se mnou do tohoto nenápadného zapomenutého „kopce“  jde a aspoň trošku se mnou sdílí nadšení pro prvovýstup. Navíc na rozdíl od Janka, jsem tuto stěnu už znal z  prvovýstupu, který jsem tu s Karlem a Jaricou udělal v únoru (Vůně borovic). Přirozeně jsem se tedy tak nějak stylizoval do vedoucího té naší „expedice“, páč jsem byl obeznámen s okolním terénem důkladněji.

Krásné slunečné inverzní počasí nás opíjelo falešným optimizmem a to i po té, co jsme konečně stanuli pod značně nepřívětivým místem činu. Po naší línii teklo z ledových rampouchů  hektolitry vody a romantické zurčení  tohoto vertikálního potůčku bylo občas přerušeno rázným tříštěním padajícího ledu. Opravdu krásné počasí-ale maximálně na turistiku…

Já začal pošilhávat po levém skalnatém úbočí, které se za těchto podmínek jevilo schůdněji, ale Janek, šéf první délky, zůstal věrný tomu, čemu naším očím lahodilo nejvíce-přímý směr. Už po několika Jankových kraulových tempech mě bylo jasné, že to bude na dlouho a tak jsem se pěkně usídlil v péřovce. A udělal jsem dobře. Stav stěny byl opravdu katastrofální a vyžadoval si velice soustředěný postup. Kraulování se po pěti metrech přetavilo v poposedávání.Měl jsem strach. Nevypadalo to opravdu dobře. Každý pátý Jankův pohyb končetinama  byl doprovázen utržením nějakého toho ledovoskalního bordelu dolů-taktak jsem stačil těm náletům uhýbat. Zmocnili se mě obavy, zda-li mě vůbec vystačí baterka v mobilu k tomu, abych mohl zavolat na horskou. Matně jsem si v hlavě vybavoval základy první pomoci a chystal jsem si krizový scénář pro případ, kdyby se  Janek s nějakým tím drnem zjebal dolů taky. Několikrát už  opravdu nevěděl jak dál a já každou chvíli čekal na to, kdy odpíská konec zápasu. Neodpískal. Snad proto, že nebylo za co slanit a jediná cesta k vysvobození byla cesta nahoru, ke schůdnějšímu terénu. Kolem poledne Janek  se známkou velké úlevy v hlase zařval: „Zrůůůš“! Konečně. Teď je řada na mě.
 

Jak jsem se tak přibližoval k Jankovi, koketoval jsem s myšlenkou, že za takových podmínek by bylo nejlepší se na to všecko vysrat a valit dom. Tatranská zimní jistota - drny - dnes vůbec nefungovala. Z drnů bylo jen bahno a zásek do nich spíše připomínal okopávání rajčat. O to víc jsem nechápal Jankův počin. Je to bojovník!

Druhá délka - dle fotografií stěny, kterou jsem si v únoru pořídil, jsem měl za to, že by měla být těžší, než ta Jankova.  To ale nepřichází v úvahu. Nehodlal jsem si připustit, že by to mělo být ještě horší a rozhodl jsem se ojebat to jak  jen půjde. Tedy sbohem přímá linko a hurá doleva do koutu.  Udělal jsem dobře. Šlo to líp. Pesimizmus mě rázem opustil a já začal věřit opravdu tomu, že ještě dneska  dáme top. Lezl jsem převážně holýma rukama, protože na odtávající rampouchy a drny jsem opravdu nechtěl spoléhat. To dost ovlivnilo můj postup a tak jsem ve stěně kličkoval jak zajíc na poli. Abych nemusel tolik často střídat čistou ruční práci za cepínizmus, dával jsem přednost holé skále, protože neustále zasunování a vytahování cepínů z poutek sedáku mě fakt dost sralo. Po padesáti metrech jsem připlul do už ukloněného svahu zarostlého kosovkou. Hurá. Štand. Zde to už poznávám. Rozeznávám  linii Vůně borovic, kterou to můžeme logicky doklepnout už snadným terénem až na vrchol. Po dobrání Janka mě ale napadlo  vyhnat  jej do origoš samostatného zakončení cesty a napálit to přímo do vrcholové kopule s otevřeným koutem uprostřed. Janek souhlasil , konec konců už od pohledu se jevilo, že kout nebude zas až tak moc těžký. Hm jevit se ale může cokoliv. Třeba že země je placatá, že ty klobásky v ledničce nejsou zelené, že ten Jakson má hlas jako zvon … Janek v závěrečném koutku pořvával jak vzpěrač a já si zase vzpomněl na můj mobil. Mám ho vůbec u sebe? Nenechal jsem ho na nástupu? Jak se dovolám horské, když v batohu najdu jen mobil Jankův? Dyť neznám jeho pin! Znát Jankův pin naštěstí nebylo třeba. Janek tento zápas dokončil bez újmy až na samotný vrchol … Uf. Ech - no prostě úleva.

Na vrcholu jsme se shodli, že to tedy byla hodně tvrdá cesta a ta si zaslouží hodně tvrdý název. Vybavili jsme si naši noční anabázi s vlakem „rožmberk“ jímž jsme měli v plánu do Tater přicestovat a název naší cesty byl na světě: Rosenberg - kurvy, chlast a chlebíčky!   Kuba Novák