Chřibský hnědák 2009 - 5. jubilejní ročník

Mistrovství světa v chřibolezení

Tak je to zase za námi. 5. ročník Chřibského hnědáka, letos vyhlášený jako mistrovství světa v chřibolezení, proběhl dne 12. září 2009. Letos jsme se přidrželi loňských pravidel, počet skal se usadil na pěti (Břestecká skála, Skály pod Barborkou, Osvětimanské skály, Kozel a Budačina) a čas zůstal, stejně jako vloni, na jedenácti hodinách. Pro neznalé jen ve stručnosti - dvojice závodníků musí během jedenáctihodinového limitu nalézt na pěti skalách ve Chřibech co nejvíce bodů, počítá se jen styl PP a lepší a mezi skalami se musí pohybovat na kolech.

Letošní ročník byl první, při kterém se skutečně ve velkém drsně závodilo. Už během předchozích ročníků se samozřejmě sváděly líté boje, ale ty se týkaly spíše menšího okruhu závodníků a i jistá variabilita pravidel tak trochu znevýhodňovala už na startu přespolní, kteří tak nemohli rovnocenně zasáhnout do bitvy o pozice nejvyšší. Letošní pravidla, prověřená pří zkušebním loňském ročníku, umožnila všem dopředu plánovat taktiku, promyslet detaily a třeba, nedejbože, i trénovat. Tak jsme se dočkali toho, že letos hned šest dvojic překonalo limit čtyř set bodů a první dvě dvojice dokonce pokořili i hranici pěti set bodů. Mimořádná vyrovnanost letošního ročníku je dokreslena i skutečností, že mezi prvními a druhými byl rozdíl pouhých 3,7 bodu. Pro lepší názornost to znamená, že stačilo, aby vítězové vylezli o jakoukoliv jednu cestu méně nebo naopak druzí o jednu jakoukoliv cestu více, popřípadě, aby vítězové přijeli do cíle o čtyři minuty později a dočkali se tak čtyř penalizačních bodů a vše mohlo být úplně jinak. Osobně jsem byl z letošních výkonů nadšen a před výkony všech zúčastněných smekám. Graficky znázorněné bodové výsledky všech dvojic podle pořadí jsou zde:
 

 

Pro zajímavost přikládám i další graf, vyjadřující počet přelezených cest. Tady si pár dvojic tak trochu přeházelo pořadí, a to i na špici výsledkové listiny.
 

 

Je velkou výzvou pro příští ročník opět zkusit posunout limity o kousek dál. Myslím si, že se příští rok dočkáme překonání hranice šesti set bodů a sta přelezených cest. Bude to ale masakr. Sám jsem letošního Hnědáka absolvoval naprosto na max. Snad jsem mohl na Kozlovi vylézt místo U buku třeba Goriláka a na Budačině se zatnout a poslat tam taky něco těžšího, ale byla by to už jen kosmetická úprava celkového výsledku. Do 600 by bylo stále daleko. Nicméně všichni asi víme, kde jsou rezervy ... Jo, jo, správně, čím míň času stráví závodníci na kole a čím míň je to vyčerpá, tím víc času a sil zbude na lezení ...

Sportovní stránka Hnědáka byla letos jednoznačně nejlepší ze všech ročníků, nepodařilo se však určitě zopakovat kvalitu doprovodného programu předchozích ročníků. Nebylo však zbytí, prostě nebyl čas ani síly na lepší přípravu, tak jsme to pojali jako tak trochu undergroundovou akci. Příští rok se však budeme snažit zlepšit, letošní výtky házejte na mou hlavu, já to nějak snesu. Tak tedy příští rok zas nashledanou a pořádně všichni trénujte, příští rok s Kubou nedáme trofej jen tak lehce z rukou:))   Jara Blatný