čtvrtek 10. července 2014

Dobrodrůžo na Kežmaráku, Ferdův letecký den a dva pytle zapytlené

22.2.2014 jsme vyjeli s partou hic do Tater na Zelené pleso prubnout lezení na Kežmarském štítu., ledy, lyže a boby J Spaní jsme měli domluveno na chatě Brnčálce. Jelo nás dvě auta ve složení HK Mír a my S Peťou Frantou a Vojtou Tomečkem, jako zástupci oddílu HKUH. Většina účastníků výletu šla na ledy a skialpovat. Já a Ferda jsme se pokusili se o dvě cesty v malém Kežmaráku.

První den naše velké oči zatoužily vidět zblízka něco těžšího a tak jsme si vybrali cestu  Medulienka (V+) 6h.   (Číslo 10. na nákresu)  A hned v druhé délce to začalo…. velmi pravděpodobně jsme netrefili výlez od štandu do další délky.  Já to nemohl  nastoupit - (asi řídké bicáky..: ) Takže to prubl Ferda. Neobvykle se mu smekly pikle a byl během pikosekundy a jednoho výkřiku do mlhy cca 4 až 5 metrů pode mnou. Celkem jsem byl překvapen, ale aspoň jsme tím zjistili, že štand drží  (smyčka za lokr, smyčka za hrot + 1x frend) Naštěstí nás štand teda podržel a dopadiště pro Ferdu bylo vystlané sněhem, takže se nepotloukl o šutry. Za pár minut se otřepal, dolezl za mnou na štand a našel hned odvahu a dal další pokus. Přelezl nad štand přes ono místo kde prvně vyletěl, založil frenda, pak čoka,  pak smycu na hrot, nadlezl  áááááááááá pak letěl zas. Tím bylo rozhodnuto! V obavách o zdraví jsme raději utekli. Cesta nám dala najevo, že by to chtělo trošku potrénovat.
Druhý den Ferda skialpoval a já prubnul s Liborem Hájkem nějakou pěknou odpočinkovou  třídélkovou  Ovčí stezku za III se slaněním do Německého žebříku.
Poslední den jsme si s Ferdou vybrali cestu s názvem Škótská anabázie s klasou (M4+)7h. Jednalo se o parádní a na moji fyzičku a zkušenost asi akorátní lezení. Ale ve třetí délce zapeklitý spárokout…  zaboha jsem to místo nemohl přelezl - jeden cep jsem háknul na max, ale nohy nikde a druhý cep jsem nedošáhl  nikam seknout. Tak jsem tam dal snad  milion pokusů, ale nešlo to za jeden cep vytáhnout. Celkem  nasraně  jsme to taky vzdali, jelikož nás tlačil čas odjezdu, který jsme si pak náramně užili a ulehčili na bobech J
Takže máme dva pytle zapytlené v Kežmaráku : (
Ale jinak musím říct, že to byla velmi zajímavá zkušenost s lezením v horách. Se vším tím harampádím co má člověk na sobě je to zajímavý pocit. Dojít pod stěnu, naházet to inteligentně na sebe, lézt pomalu a s rozvahou, hledat štandy, zatloukat skoby, vkládat frendy, čoky, smyce, chytat padajícího spolulezce, skučet kvůli zmrzlým prstům, bruslit po skále v mačkách atd. . prostě záživné!

   


























Žádné komentáře:

Okomentovat