Horolezecký oddíl Uherské Hradiště: Klättring i Sverige / short instructions

Jste unavení z nacvičování těžkých cest v jižní Evropě? Hledáte něco nového, něco exotického? Preferujete dlouhé linie nebo kratší cesty? Lezete raději skryti v hlubokých lesích nebo blízko centru města? Spáry nebo stěny? Tradiční nebo sportovní cesty? Skalní lezení ve Švédsku splňuje všechny tyto atributy. (Jonas Paulsson, On The Edge č. 76)

Konečně mám trochu volno a tak jsem se dostal k tomu abych připravil nějaké info o švédském climbingu i na technologicky pokročilé síťové stránky horoklubu. Aby to nebylo příliš zdlouhavé, vynechám kecy o NP Sarek (o tom se dočtete všude) a budu mlet víceméně jenom o lezení. Tož poďme na to (nebo NATO?):

Obecně o lezení ve Švédsku Lezení ve Skandinávii je hlavně o klasických cestách na nejrůznějších formách žuly (i přesto, že se dají najít čistě sportovní oblasti). Proto doporučuji používat poloviční lana a nezapomenout doma žádná jistítka (skoby jsou zbytečné). Rozhodně si nezapomeňte dostatečné množství smyček a raději delší presa. Magnézium je všude tolerováno a používáno a v teplejších dnech ho určitě oceníte. Pokud jsou cesty zajištěny, jsou použity nýty, tak se naučte (pro případ předčasného ústupu) z nýtů slaňovat! Slaňáky bývají ve dvou bodech spojených řetězem, často ale úplně chybí a ke slanění se využívá stromů nebo jistítek, ze skal se však v takovém případě dá většinou sestoupit obcházením. Švédská klasifikace je oproti klasifikaci UIAA tvrdší. Převodní tabulky, podle kterých jsem se orientoval nejsou úplně přesné a již po přelezení pár cest zjistíte, že každý švédský stupeň má určitý (často dost široký) rozsah, s kterým je třeba počítat. Svou roli hraje i to zakládání a tak morálem nešetřete! Všechny níže uvedené cesty mají švédské stupně. Horolezecký průvodce po nejlepších oblastech Švédska se dá pořídit za 299,- SEK (Patrika Leje a Jonase Paulsson (1996): Klattring i Sverige - zahrnuje celkem 450 the best výstupů z 16 krajů Švédska a z celkově 37 jednotlivých oblastí). Existují i další průvodčíci, informace se dají sehnat i na netu. Švédové jsou pohodáři, pořád se smějí a vždy se snaží pomoci. Valná většina obyvatelstva rozumí anglicky. Göteborg

Informace o místních podmínkách, skalách a scéně včetně průvodců se dají sehnat v lezeckém obchodě s bouldrovou stěnou HIGH SPORT na ulici Fabrikgattan nedaleko centra města asi 5 minut od centrálního stadionu. Nejvyhledávanějšími skalami jsou Utby a Fjälbo. Jedná se o pás skal lemující vršek nad městskou čtvrtí Utby. Jeden ze sektorů ve Fjälbo je čistě sportovní (nýty po 2 metrech max.). Zbytek oblastí je plný tradičních a smíšených (sem tam nýt) cest do 25 metrů. Doporučené cesty: Utby: Snett åt vänster 6, Spagaten 5+, Torrsimmet 5-, ve Fjälbo klasická cesta na Disc (asi 5-; jedná se o výstup na žulovou vížku, na jejímž vrcholu se lze zapsat do knížky – některé zápisy stojí za to, ale nedají se reprodukovat).

Bohuslän

Tento švédský kraj je lezení přímo zaslíben. Najdete tu perfektní kompaktní stěny protnuté spárami od nástupu až po vrchol, vysoké místy až 70 metrů. Nejnavštěvovanější jsou:

Hallinden – fantastická údolní stěna ležící u stejnojmenné vesnice. Asi sedum hvězdičkových cest cesty od 30 do 50 metrů, ale možností je mnohem víc především ve spodní převislé části stěny, kde vedou těžší a kratší, sportovní i klasické cesty. Doporučuji dvoudélkovou klasiku Prisemaster 6- vedoucí levou částí velké stěny. Välseröd – soustava až 50 metrů vysokých údolních stěn u stejnojmenné osady. Skvělá je především hlavní stěna – doporučuju klasiky Jungfrun 4 (dvě délky 2 a 4) a poměrně těžký, ale krásný Villskudd 6- vedoucí dvěma rovnoběžnými spárami z nichž pravá končí asi v půlce stěny, následuje traverz do levé a fantastický závěr (nelze vynechat!).

Häller – největší klasika v kraji! Kdo tu nelezl alespoň jednu cestu, o hodně přišel! Už z dálky dominující žlutá granitová stěna láká lezce jako květ plný nektaru láká včely! Doporučuji jedinou cestu (bohužel jsme jich víc nestihly), ale určitě i další stojí za to: Mallorol 6- je opravdový skvost! Krásné dobře odjistitelné lezení v kolmé, převislé i mírně ukloněné skále se spárami.

Umeå

Oblast Blåberget leží už poměrně hodně na severu, poblíž města Umeå. Čas vymezený na pobyt v této oblasti nám bohužel propršel, takže z lezení nebylo nic. Ale průvodce slibuje polezeníčko pěkné. Trochu komplikovanější je skály ležící nedaleko hlavní silnice najít a dostat se k nim, protože přímo to prostě nejde (jsou tam soukromé pozemky). Ale místní zase pomohly (rukama, nohama).

Sundsvall

Žulové útesy Brattberget leží na poloostrově jižně od průmyslového města Sundsvall na březích baltského moře. Krásné více než kde jinde ve Švédsku spíše sportovní lezení tak lze spojit i s koupáním v moři. Trochu obtížněji se skály hledají. Z hlavní silnice A4 odbočíte doleva (pokud jedete od Sundsvall) v místech, kde se doprava odbočuje na Kvissleby. Přes most se dostanete na poloostrov, který začnete objíždět zleva. V momentě, kdy minete dvě plynojemné věže sjedete ještě kousek z kopce a po levé ruce uvidíte plácek vhodny k zaparkování i přespání. Odtud se dáte doprava nahoru po úzké pěšince. Vystoupáte až nad moře a pak už stačí jen slanit z některého z borháků anebo skály obejít zprava. Lezení je opravdu skvělé a moře šumí přímo za zády!

Stockholm

Hlavní město Švédska nabízí nepřeberné množství možností ke climbingu od klasických cest, přes sportovní prásky až po bouldry. Některé oblasti leží přímo ve městě a jsou dosažitelné metrem a autobusem, jiné jsou v nejbližším okolí (Do 40 km od periferie Stockholmu).

Häggsta - je oblastí přímo ve městě nedaleko hřbitova. Autem jedete ke skalám přímo mezi hroby a autobus z centra vám zastaví nedaleka krematoria. Cesty mají do 30 metrů a jsou vesměs tradiční. Doporučené směry: Bilbos arête 5-/5, Omöjliga vägen 6, Fåfängligheten 6+ a Långfredagsleden 6-.

Grönbrinksberget leží v borových lesích asi 35 km jižně od hlavního města. Přístup ke skále je trochu složitější, ale chvilky hledání parkovacího místa a cesty ke skalám stojí za to! Zase jedna z perel Švédska – alespoň pro mne. Cesty sice nebyly delší jak 30 metrů, ale byly fantastické! Doporučuji hlavně: Uffes under 5+ (cesta typu hands or friends – naprostá paráda, kterou nelze vynechat!), Lojliga familjen 7 (tu doporučuji především těm odvážnějším majitelům mikrostoperů, kteří mají zároveň schopnost plazení po téměř kolmé skále), Klark Kent direkt 6 a Lois Lane 6. Ale i ten zbytek je skvělý, včetně komína za Lois (asi 4-).

Norrköping

A tohle se taky nedá vynechat! Jezero Ågelsjön, kolem něhož vyrůstají žulové skály je oblíbeným místem nejenom pro lezce. Nádherný koutek přírody se skvělými možnostmi k lezení především na zadních skalách! Přední masivek, ležící asi 200 metrů od parkoviště dosahuje asi 10 metrů a cesty jsou vesměs odjištěné nýty (a díky tomu i věčně obsazené kurzy). I proto se vyplatí projít se trochu dál (asi 10 minut) po pobřeží jezera a zalézt si na Stora berget a Sjöklippan (stěne vyrůstající přímo z vody) na až třicetimetrových liniích. Doporučuji: Lilla berget (skály nejblíže parkingu): Divaleden 5 (jedna z mála klasik na této stěně), Röda tår 6+ a Tuborg 6; Stora berget: Shoot Man Shoot 6-/6, Lynnard Skynnard 5-/5, Lavskägge 7- (asi 25 metrů s 10 nýty!), Free bird 6-; a na Sjöklippan cestu Drömdiedret 6/6+ (nádherná linie koutem přímo od hladiny jezera a s převisem – nelze vynechat!).

Blekinge

Nedaleko tohoto jezera leží podkova žulových masivků do 25 metrů zvaná Valberget. První pohled na skály moc nepotěší (ve srovnání s tím co jsem popsal výše), ale i tady se dají najít zajímavé cesty a to jak klasiky, tak čistě sportovní. Doporučuji: That´s What Friends Are For 6 (asi desetimetrová zahnutá a mírně převislá sokolíková spára – bombastické!), Skånsk dynamit 7 (sportovní převislina po dobrých chytech s dlouhými šáhy asi 15 metrů dlouhá), Enhörningen 6 (asi 20 metrů, nejdříve nýty a na konci s nádherným sokolem už jen po vlastních), Fem myror är fler än fyra elefanter 6- (pro nás byla tou opravdu poslední cestou ve Švédsku a vybrali jsme dobře).

Sumář naší cesty z přelomu července a srpna 2002:

Celkem jsme najeli 6493 km (z toho asi 2000 bez rezervy), ušli během třídenního treku v NP Sareku skoro 60 kilometrů, vylezli více jak 50 cest o celkové délce téměř 2000 metrů maximálně 7 SWE (vše OS vč. 1x7-, kromě 3x7- AF) Dozvěděli jsme se, že ve Švédsku RUM neznamená to co u nás, ale že je to prý něco jako cimer frei, ale to taky nevím co je, takže je to jedno, a že lan a land je kraj a kommun je okres, tack je prosím anebo taky děkuji a bultar jsou skoby, a že žula je tu místy pěkně ostrá. Tož celkem dobré – ne?

Břéťa Lebloch

PS: Jak jste asi pochopili vlastním onoho úžasného průvodce po nejlepších oblastech Švédska, takže kdybyste náhodou chtěli do Skandinávie na žulu, rád ho půjčím.