Věřte nebo ne, ale v zájmu dnes již celosvětově známého hardcore závodu ,,Chřibský Hnědák", jsme se já a Jarouš vydali obhlédnout konkurenční závod, pořádaný našimi přáteli z Pálavského Věšáku. Je to závod na bázi triatlonu, tzn. plavání 1200m, jízda na kole 50km a na závěr 7km běh.
Proč bychom se nepřihlásili, řekli jsme si jednoho dne u třetího piva, dokuřujíc startku. Natrénováno stejně nemáme, čili nic zlého se nám nemůže přihodit. Jara se vrátil z Alp, já pro změnu z potápění, kola a sportovní úbory jsme hodili do Transportéra a za dohledu naší sličné zdravotnice se vydali vstříc novým zážitkům. Abychom byli na startu dřív, krátili jsme si cestu na Pálavu různými zkratkami a výsledkem bylo cca 40 km navíc a příjezd chvíli před startem. Alespoň jsme neměli čas být nervózní. Já jsem si jako cíl stanovil přežít a k tomuto rozumnému cíli se přidal i Jarouš. Na start se postavilo 35 chrabrých závodníků, včetně pořádajícího Boubela. To už jsem začal tušit, že bych nemusel být poslední. Zasvištěla tětiva luku, šíp padá na hladinu jezera a závodníci se vrhají hlava nehlava do chladné vody. Svůj úmysl plavat kraulem jsem vzhledem ke složité orientaci a nekonečné neviditelnosti pod vodou rychle přehodnotil a jako většina plavců se půl hodiny zmítal prsama. Voda měla údajně 21 stupňů a barvu zabijačkové polévky, proto jsme se těšili až nasedneme na kola. Poklidná projížďka rovinatou Pálavou se záhy změnila na boj o holý život ve strmých kopcích a na rozpáleném asfaltu. Kde se tam ty kopce kurva vzaly? Při nájezdu do druhého okruhu se krátce zdravím s Jarou, který bojuje kousek za mnou a začínám přemýšlet, jakým způsobem se mi podaří dostat na 5 km dlouhý kopec, který jsme před okamžikem sjížděli dolů. Způsob jsem našel, šlápnutí pravou nohou KURVA, šlápnutí levou PIČA. Kurva, piča, kurva … a jsem na kopci, teď už jen dlouhý sjezd, brutální stoupání ke hřbitovu v HorníchVěstonicích a 7 km běh bude třešnička na dortu. Během přezouvání do tenisek přemýšlím, co mám vlastně dělat, aby se mi přihlížející nesmáli. Chodit prakticky nemůžu a o běhu není ani řeč. Zmobilizoval jsem v sobě poslední zbytky sil a jako těžce raněné zvíře jsem se odpotácel za první zatáčku, kde už na mě nebylo vidět a předstíral jsem běh až do cíle. Čas 3 hod 21 min a celkově 16.místo. Zanedlouho za mnou se přiřítil Jara s šíleným výrazem ve tváři a v čase 3 hod 45 min obsadil 21 místo. Při vyhlášení vítězů nás čekalo milé překvapení, neboť dle pravidel tohoto závodu je oceněno 7. místo jako vítěz, 14. místo jako druhé a 21. místo jako třetí. Takže jsme byli na bedně. Nemilé překvapení nás čekalo při příchodu k autu, kde jsme zjistili, že nás vykradli. Bližší informace jistě rád sdělí Jara, kterého to velmi potěšilo. Toš tak, akce to byla bezvadná, myslím že každý by si měl jednou začas hrábnout na dno… Marek
 |
| Předstartovní přípravy |
 |
| Odhodlání ... |
 |
| Poslední instrukce |
 |
| Depo kol |
 |
| Čirá voda |
 |
| Nejlepší plavkyně |
 |
| Marek a Farář |
 |
| Do sedel ... |
 |
| Před cyklistickou částí |
 |
| Marek |
 |
| Tep 240 |
 |
| Občerstvovna |
 |
| Stoupání pod Martinku |
 |
| Nejveselejší závodník |
 |
| Před koncem cyklistické části |
 |
| V cíli - stále svěží ... |
Žádné komentáře:
Okomentovat