Ke konci sezóny 2005 to ještě chtělo někam zajet. Po různých vhodných i nevhodných návrzích bylo vybráno Arco, do auta jsme se usadili ve složení Marek Zavřel, Jara Blatný a zástupce přeborníků ze Zlína Tomáš Sedláček a po devíti hodinách už jsme pod rouškou tmy roztahovali spacáky nad nejprofláklejší Arcskou oblastí Massone. Noc byla studená a vlhká, ale ráno nás přivítalo teplým a slunečným počasím, které pak vydrželo celý týden. První den jsme tedy bruslili po oklouzaných stupech Massonských zdí a lezli jen tak velice na pohodku do 7a. Večer jsme dali trošku vínka, nakvartýrovali se do příbytku Tomova kamaráda z Ostravy, přebývajícího v orlím hnízdě nad Arcem a další den brzy ráno po poledni jsme už zase lezli. Tentokrát v sektoru Bassilandia nad nějakým moc pěkným jezerem za Arcem. Hranici obtížnosti jsme posunuli na příjemných 7a+ a lezli, jak se začínalo stávat pravidlem, zase jen tak na pohodu. Kam bychom se na konci listopadu honili ... A zase vínko, posezení, další den kapučóne a tentokrát sektor Nago se zatraceně dlouhými a moc pěknými cestami, lezení v paprscích zapadajícího slunce, lehký chládek, mírný vánek, pokuřování pod stěnami, nějaké to 7a+ OS a flash, vínko, pivko ... nebudeme se přece zbytečně dřít. Následující den nás Tom zatáhl do krásné a podle mého názoru trošku těžší oblástky San Siro. I když těžší, kdo ví, lezl jsem tady jen pár cest, abych se nepředřel, tak vlastně ani nevím. Tady jsme nečekaně odvážně lezli i 7b a 7b+. Do jednoho 7b mne namontoval Tom s tím, že je to typicky onsajtová cesta, ale málem jsem tady zdechl, tak se to raději dolezlo AF a jeli jsme si koupit na večer vínko, protože alkohol nám už došel. Tentokrát jsme si dopřáli nevšední večírek v útrobách Transportéru a pomalu přišel poslední den naší výpravy. Strávili jsme ho opět v Massone, kde jsme ještě omrkli místní legendu Underground, lezli ještě pár cest v rozumných obtížnostech, naházeli jsme bez ladu a skladu věci do auta a vyrazili směr Salzburg. Tady na nás nečekaně shůry spadlo půl metru sněhu, ale Rakouští silničáři naštěstí už po čtyřech hodinách stání v koloně začali závaly odklízet, takže jsme se přeci jen nad ránem domů dostali. No, bylo tam pěkně, teď nějak přežít zimu a na jaře zas do skal. Jara Blatný
A takhle nějak to tam vypadalo:
Žádné komentáře:
Okomentovat