středa 31. března 2004

Thajsko 2004 - interview a fotky z rekreace

Rozhovor s Markem Zavřelem o Thajsku, lezení, ženských ......
Tak co, jak bylo?
Díky za optání, dalo se to vydržet
Proč vlastně pořád Thajsko? Letos to bylo počtvrté, v červenci tě to čeká popáté s manželkou a příští rok pošesté s Jaroušem Ludvíkem. Proč, proč, proč?
Proč Thajsko? Ani sám nevím, ale myslím, že kdo tam jednou chvilku pobýval, rád se znovu vrátí. Procestoval jsem dost zemí v Evropě a sám pro sebe jsem si říkal, proč mne to táhne znovu a znovu do Asie a pak jsem na to přišel. Kde tady najdeš dobré lezení, dobré jídlo, super koupání a potápění, výlety na motorkách, usměvavé a pohodové lidi co nikam nespěchají? O lezení se nekecá jako v Krase, tam se leze a každému je jedno, jestli lezeš 4  nebo 10 (samozřejmě, že inflační). Zeptej se třeba Póla nebo Sviště, co je táhne zpátky. A navíc se rád o všechny tyto příjemné věci rád podělím, proto jsem loni byl dcerou Terkou, letos s Michalem a příští rok třeba s Jarou.
S kým vším jsi vlastně letos v Thajsku lezl a jak se vám dařilo? Co jste přelezli?
Po třech letech,kdy jsem cestoval a lezl s Tomem Žertem, jsem se vydal na cestu s Michalem Rožkem a na místě jsme se ještě potkali s Pólem a tak jsme celý měsíc fungovali. Michal odjížděl s ambicemi na Jaidum, což je čistá 10(8b), bohužel ale místní klimatické podmínky ho zaskočili natolik, že se raději věnoval o stupínek jednodušším cestám. Ale posuďte sami, 7c fl., třikrát 8a PP, jedenkrát 8a+ PP. Kdo byl v Thajsku ví, jak těžké je tam lézt tuto obtížnost. Pólo přijel především odpočívat a tak zezačátku lezl především metry a soustředil se především na jednu cestu za 8b+, no prostě hrozný! Malé chyty, velký převis no prostě paráda. Nakonec padlo i 8b+ a tak jsme mohli udělat večírek. Já tam měl restík z předloňska a jelikož jsem se mu loni nemohl věnovat kvůli nataženému prstu, tak mne do toho Michal vyštval letos. Takže co by trochu stálo za řeč je 7c PP na třetí pokus a 7c+ PP na desátý. Pak jsem ještě dal čtyři pokusy v 8a a s jedním odsednutím, možná příště…
Jak je obecně známo, v Thajsku je velice měkká klasa. Jak je to vlastně přesně? Představuju si to asi tak, jako že třeba Thajské 7b je jako naše 8- ve Chřibech anebo jako klasická Krasovská sedmička. Je to tak?
Tak jako ve všech oblastech na světě i v Thajsku najdeš cesty nadhodnocené ale na druhou stranu i cesty podhodnocené. Není možné srovnávat s klasickou krasovou stupnicí, kterou letos nově zavedl Vlk, ale zkusím to převézt do jiné roviny. Uvedu dva příklady: Severka 8a (Osvětimanky-Chřiby) dá se lézt pouze když je chladno, nad 10 stupňů je snad nelezitelná. A druhý příklad – cesty ve Starých skalách (Sloup-Kras) při venkovních teplotách okolo 30 stupňů jsou schopní lézt pouze brněnští klasici (klasik). Takže všem těm kosmetikům klasifikací vzkazuji, jeďte do Thajska a zkuste lézt při teplotě 36-40 stupňů a devadesátiprocentní vlhkosti. A vůbec, komu se tam líbí ať tam jezdí dál, komu ne, ať je doma.
Můžeš zájemcům přiblížit, jak je v Thajsku draho? Myslím jako nocleh, jídlo, pivo a tak. A co místní lidé?
Co se týče otázky ,,levně nebo draho“? musím říct,že je to na posouzení každého, každý má jiné limity. Ale všeobecně se dá říct, že za deset tisíc se máš v Thajsku měsíc dobře. Jídlo v restauraci tě stojí mezi 35 – 70 Kč, na ulici polovinu, pivo je drahé,v  hospodě 0,7 dcl stojí cca 55 Kč a v obchodě polovinu. Když víš jak, můžeš ušetřit. Nocleh je drahý podle toho, v jaké lokalitě jsi a především v jaké době. Nejdražší je asi sezóna od prosince do března, ale pohybuje se to v rozmezí od 70 Kč – 550 Kč za bungalov a den. A místní lidé? Ti jsou levní, cca 300 bht za kus a číslo, PRÝ !!!!!!
Které oblasti a třeba i které cesty bys nám doporučil?
Z oblastí je asi nejvyhledávanější pláž Tonsai, kde se leze od poloviny devadesátých let a soustředí se tam největší počet těžkých cest, příjemné lezení v nižších stupních obtížností je na ostrovech Phi, phi ale na úkor dražšího servisu. Pro bouldering je nejvyhledávanější ostrov Koh tao, leze se na žulových nádherných kamenech, jen ta teplota vás drží při zemi. Já tam ani lezačky z batohu nevytáhl. Nejnovější oblast se v současnosti rodí na severu země v okolí města Chiang mai. V těchto oblastech si zalezou všichni a najdou se i cesty vícedélkové. Vše je v současnosti přenýtováváno a vyměňují se staré nýty za nové nerezové borháky. Jinými slovy, bezpečno. A názvy pěkných cest vám říkat nebudu, stejně je neznáte! Tak.
Nemůžu se nezeptat, co Thajky? Hezčí než Češky, Slovenky, Polky nebo Rusky asi nebudou, ale jsou hezčí než Francouzky nebo Italky? Než Španělky a Němky hezčí budou, to je jasné. Kdo je hezčí, Thajky nebo Číňanky? Vypadají některé Thajky jako Lucy Liu?
Jestli jsou hezčí, to je na posouzení a vkusu každého z nás, mě osobně se líbí, hlavně ty v Bangkoku. Já myslím, že srovnávat jakoukoliv dívku s Němkama či Francouzskama je zbytečné, kde nic není ani čert nebere.
Líbí se ti víc Lucy Liu, Drew Barrymore nebo Cameron Diaz? Podle mě je nejlepší Drew.
Z těch tří se mi nejvíc líbí Anička ,,Dido“, na bilboardu ji to moc sluší…
Jak vypadá takový klasický den lezce z Jižní Moravy v Thajsku?
Každý den začíná předsevzetím, že příští ráno opravdu vstaneme brzy, abychom už v osm byli pod stěnou a za ranního chládku mohli lézt. Takže okolo desáté se plíží dvě ospalé figurky na pláž a po cestě mezinárodně nadávají na vedro. S hodinovým zpožděním se připlazí Pólo, znalecky zhodnotí, že je dost teplo a navrhne lehký lunch v našem oblíbeném baru Papa & Mama. Neradi ale hodně rychle jsme sbaleni a vydáváme se na strastiplnou cestu po rozžhaveném písku do tři minuty vzdáleného baru. Po dobrém obědě plánujeme výlety po okolí a přestože víme, že je nikdy neuskutečníme a z pohodlných lehátek jen tak nevstaneme, je nám dobře. Ze začátku pobytu se i stávalo, že jsme se v podvečer vydali na druhou fázi lezení ale postupně jsme se od této aktivity oprostili. A přichází večer, Michal na sebe nastříká deodorant neznámé značky, já Repelent a Pólo na spálené záda Panthenol a všichni se ženeme na večeři. Po dobré večeři a třech sojových mlékách odchází Michal zvracet do bungalovu, Pólo zkontrolovat své thajské nápadnice na pláž a já hulit do hamaky. Usínáme pravidelně mezi 23 až 4 hodinou ranní.
A poslední otázka. Můžeš se s námi podělit o nějaký veselý zážitek z Asie? Třeba nějaký, kde kromě tebe figuruje ještě alkohol, homosexuální řidič taxíku, dealer koksu a policistka se zdravotní sestřičkou v latexových uniformách?
Ne, nezlob se ale takové zážitky my opravdu nemáme, my jsme přece sportovci. Ale ta kurva co nám prodala tak draho tu trávu nás fakt naštvala. A jak říká Svišť: ,,Život je jeden z nejtěžších“, a tak lezme a nerozebírejme pořád dokola, jestli je ta cesta lehčí než ta kterou udělal někdo jiný… Amazing Thailand!
Děkuji za rozhovor (ptal se Jara Blatný)

Oběd v Papa a Mama

8a+ Tantrum
leze Michal

8a+ Tantrum
leze Michal

8a+ Tantrum
leze Michal




7c+ Woodoo dol
leze Marekl

7c+ Woodoo dol
      Marek leze klíčové místo


Jaidum 8b
leze Michal

Jaidum 8b
leze Michal



Marek leze 8a  


Vzorně uklizeno


Our sweet home
on the Tonsai


Pohled z hospody


Školní výlet

neděle 28. března 2004

Sezóna 2004 začíná

Po několika lezeckých víkendech, ve kterých jsme se na nástupech vesměs brodili po kolena ve sněhu konečně vysvitlo slunce, oschly skály a my jsme mohli v hojném počtu opět nastavit svá těla vybělená maglajzem a stinnými prostory umělých stěn slunečnímu svitu. A bylo nás v těch skalách opravdu dost. Od nejmenšího superdrtiče Adama Ondry po velezkušeného Vlčáka, který opět potvrdil svou stabilní formu. O víkendu od 17. do 19.3. jsme si tedy poprvé v letošním roce opravdu plnohodnotně zalezli. A co se přelezlo? O tom, že jsme se opravdu neflákali snad svědčí pár následujících údajů a fotek. Bez ohledu na to, co vlastně kdo lezl, jsme si vespolek odvezli následující cesty, vše nejhůř PP:
 
Direkt varianta Kouřové 9-/9 / Kozel
Devizový příslib 9- / Kozel
Babalet – prodloužená varianta 9- / Břestek
Quickstep 8+ / Břestek
Babalet 8+ / Břestek
Kopytem sem, kopytem tam 8- / Kozel
Gorilí samec 8- / Kozel
Loupání perníku 7+ / Kozel
a další a další cesty a varianty a polívky a klobásy a piva na oblíbeném Trampovi. Prostě fakt příjemný víkend … Brzy ve Chřibech zase naviděnou.   Jara B.

Vlk, Svatební / Rozvodová 7


Viktor v Kopytu 8-


Vlk leze, Petra jej
obdivně pozoruje


Viktor, Kopyto 8-


Viktor a opět Kopyto


Petra ve Svatební 7


Jarouš


Petra v Brandyho
převisu 5+


Viktor nacvičuje Direkt
variantu Kouřové 9-/9


Viktor už nad úvodním, klíčovým boulderem


Vlk svačí nebo sbírá
odpadky, těžko říct


Jarouš ve variantě Hnízda 7+


Lucka v Branďáku


Část účastníků
zájezdu


Petra a Vlk


Petra zkouší Loupání
perníku 7+

 

středa 31. prosince 2003

Vánoce s Kozlem

Tak se zase v kalendáři objevil ten hrůzný den - 24. prosinec, Štědrý den, Vánoce. Nechtěli jsme jej s Jaroušem trávit před televizí, protože se v programu nacházely pouze pořady se zcela úchylnými názvy jako Předehra k polibku, Křesťanský magazín, Všechny děti chtějí lásku nebo Srdce k pronajmutí a oprávněně jsem se obával, že by na mne při neobratné manipulaci s televizním ovladačem mohla vykouknout ďábelská tvář Pyšné princezny, takže jsme se vydali směrem k naší nejoblíbenější chřibské skalce - ke Kozlovi. Kozel byl o vánocích moc pěkný, nikdo nebrousil na rybu slaňáky, nikdo neblokoval cesty, prostě ideální počasí na lezení. Vybalili jsme skelety, mačky, cepíny, motorové pily, příklepovky a cirkulárku ... ále né, dali jsme Rohovou, Jarouš, který asi s koncem roku definitivně zcvoknul ji dal v -5°C dokonce polonahý, aby mne trochu obveselil a jelo se na Trampa. Tady jsme dali klobásy, takže zlaté čuně se opět nekonalo a odjeli jsme vstříc dárkům, které nám nadělil Děda Mráz z Moskvy. Tentokrát to byl poměrně pěkný Štědrý den. A večer ještě na Zeppelinu ...   Jara Blatný

Štědrý Kozel


Jde do tuhého!


A stále výš ...


... a výš.


Kosa


... a nakonec přišel i Ježíšek
ve světle hvězdy Betlémské.


Co se událo v Chřibech v roce 2003

V našich malebných Chřibech se opět pracovalo a taky hodně lezlo. Odjistily se dva nové skalní útvary. První je tzv. Košíkovská skála, která vystupuje z ostrého hřebene zvaný Vlčí jámy padajícího do Kudlovské doliny. Od autobusové točny při vjezdu do lesa je to 1,2 km k mostku po levé straně, kde se nechá auto a pak se jde do lesa, nejprv do prava a pak do leva, je to jediný skalnatý hřeben v okolí, dotyčná skála je až nahoře, jako poslední. Je zde 10 cest od 4+ po 8-, z chytů převažují vsazené kameny a dírky. 
Druhá je Čertova skála. Nachází se na protějším hřebenu Osvětimanských skal, je asi 12 m vysoká a 3 m převislá, obtížnost cest je ideální pro sedmičkové lezce, ze sedmi cest je jedna šestka, zbytek od 7- po 7+/8-. Převislý charakter skály připomíná Mišju peč ve Slovinském Ospu, až na výlezy, ty jsou klasicky pískařské, tzn. přebrat chyt, noha k ruce a zvednout se na 1m čtverečním. 
Jinak některé skály a boulder šutry se očistily od mechu, takže se poleze opět líp, přejistily a dojistily se některé starší cesty a vznikly i nové cesty. Na Osvětimanských skalách Špatná volba 6-, M. Rožek 2003, vede přímo po hraně přes jeden borhák a napojuje se do Severozápadní stěny 5-. Na Zbojníku Tři veteráni 7+, M. Rožek, J. Blatný, K. Novák 2003. Vede mezi Josefovou a vzpornou stále při hraně k borháku, přes něj na vrchol. Na Barborce Z Irska do Skotska 7, L. Bordovský 2003. Jedná se o boulderovou pasáž přes kroužek vlevo od Skotské, velmi pěkné. Na Břestecké skále Wall come 7-, M. Zavřel, J. Ludvík 2002. Cesta je na první skalce po cestě na hlavní lezecké terény, má jedno jištění a je celkem zábavná, dále Lednová neděle 9+, M. Zavřel, M. Rožek 2003, 1. RP Adam Ondra 2004. Je to těžká boulderová cestička po malých chytech bez stupů, vede vpravo od Green boys 9- na horní věžce. Na Buchláku Nuda v Brně 9-, M. Zavřel, M. Rožek 2003, 1. RP M. Rožek 2003. Cesta má 4 jištění, nástup je do převisu, pak technické lezení bez noh i ruk, dá se spadnout i ve výlezu. No a na Budačině Marek protahl Black and White 7/7+ přes polici nahoru, zatím klasu, ani název neznáme, necháme to na něm.
 
Pojďme k samotným přelezům v roce 2003 (a v prvních okamžicích roku 2004):
Kozel:
Zlínská 8+/9- PP V. Wolf - Vlčák, HKUH
Devizák narovnání 9 PP Z. Hruboš - Jelen, Pálavský věšák
Jinak Jara Blatný dal nejvíckrát za rok Gorilího samce, asi 20 přelezů, je bůh.
Osvětimanské skály:
Padl 5,5 let starý projekt Severní stěna, 1 PP M.Rožek, oddíl HKUH,Green sport, Triop, Pilka Kameny, T. Pilka, Pálavský věšák, Rock Horn, Triop, Kameny, březen, 9+/10-, těšíme se na další opakování.
Kanta 8+/9- PP V. Wolf
Fontainebleau 8 OS V. Wolf 
Jestřabí skála:
Tajemství velkého Vonta 9- PP V. Wolf, 3. přelez a PP A. Ondra Brno
Břestecká skála:
Wolfův revír 8- OS J. Blatný HKUH
Svištipilka 9- PP A. Ondra, 2. přelez
Mini Epita 8+/9- PP A. Ondra
Mini Epita dir. 9-/9 PP A. Ondra, 3. přelez
Ine kafe 9 PP T. Pilka
Pan seriozo dir. 9- FLASH A. Ondra, 2. přelez
JJMBN 8 OS A. Ondra, 2. přelez, PP V. Wolf 3 přelez
Quick step 8+ PP V. Wolf 3. přelez, OS A.Ondra, Flash Z. Hruboš - Jelen
Ton sai 9-/9 PP A. Ondra, 3. přelez, PP Bokula, PP Jelen, RP V.Wolf
Buchlovský kámen:
Nas nedogonjat 8+/9- RP M. Rožek
Prásk 8- PP P. Hrubošová
Nuda v Brně 9- PP M. Rožek, 1. přelez
Komínské skály:
Finale Liquere 9 PP M. Rožek, 2. přelez
 
Jinak se taky hodně boulderovalo, nejtěžší věci opět mrskl nezmar Tomas Pilka a taky Slovák Rasťo Šulík a Black ze Zlína, hlavně na Pečínkově skále a Koryčanském hřebenu. Tomas dal pár boulderů za 7c FB, jeden za 8a mu utekl o vlásek. Těžké věci mrskl Jelen a Farář Ivo David - boulder Skinhead 7a+ FB a taky Verunka Kotasová, Ocún, Rock Pillars, Radek Souček Ocún, Pavel Kořán, Eliass sport, Triop, Rock Horn, Beal, Kameny Pilka, Trpasličí b. na Koryč. hřebenu, asi 7b FB, Ivoš Kašpárek z Přerova dal na 4. pokus boulder ze sedu na Kozlovi 7c FB, Black na 2. Když se nám bude chtít, uděláme boulder průvodce a budu psát přesné popisy, názvy a klasifikace, jinak se dá cokoli doplnit a upřesnit.
 
LEZBĚ A BOULDERINGU V CHŘIBECH ZDAR Váš horský vůdce Michal Rožek.

sobota 22. listopadu 2003

Inspirace na zimu 2003

„Pojeď s nama zajet nové zbraně“, lákali mě skoro celou loňskou zimu moji kamarádi z Brodu Uherského a okolí. Páč ale zimu nemám rád a žádnou zbraň nevlastním, stále jsem je odmítal. Byli ale tak otravní, že sem nakonec zamířil do nového obchůdku u kolejí s názvem Kolty, kule, broky, Franta Ladým (dodnes nevím koho mě ten prodavač svým příjmením a zevnějškem sestávajícím z turbanu a plnovousu až skoro po kolena připomínal, ale kohosi určitě, možná nějakého chlapa z televize). Musím říct byl jsem nadšen – měli všecko od medvíděte přes medvědici až po medvěda. Jednu takovou medvědici jsem si vybral a rozhodl se ji další týden koupit. EŠTĚ ŽE sem se o tom kámošom zmínil. Ti mě totiž hnedka objasnili a možná aj ujasnili, že se nejedná o žádné bouchačky, ale o zbraně do ledu, tedy jako o pikle, neboli cepíny anebo taky zahlé blesky a že de hlavně o to sehnat si místo nábojů sadu pilníčků na tvrdou ocel a brousit a brousit. Tak sem místo magnumu koupil pilníčky a piloval a piloval až sem ze starého podomácku dělaného piklu s klasickým hrotem a rovným toporem vypiloval moderní zahnutou zbraň s banánovitým zobákem a anatomicky tvarovanou rukojetí. Mačky se mě z kloubovek na rámovky už překovat nepodařilo, ale kluci mě neustále ujišťovali, že to nevadí. A tak jsme mohli vyrazit. K mému překvapení nebylo třeba tvrdnou několik hodin v autě a už po pár minutách mě vyháněli na mráz, jak macecha Marušku. K překvapení se přidal úžas – ty hory okolo nebyly Jeseníky, nebyla to Fatra ani Hohe Tatra. Dvacet kiláků za barákem v opuštěném lomu byly dvacet metrů dlůhé sopliska ledějku. No věřili byste tomu!?


Ony zmiňované rampouchy vytékají v bývalém porcelanitovém lomu Bučník nedaleko Rasové z rozmezí dvou geologicky různě starých vrstev, které tu lomaři odkryli svou činností. Rasová to je motorest na cestě z Uh. Brodu do Trenčína, kde si po vyblbnutí můžete zahřát nejen ruce, ale i žaludek. Asi 500 metrů před parkovištěm motorestu je odbočka doleva do lomu (když jedete z UB – viz. plánek). Tady se dá parkovat a dál musíte asi kilák pěšky, protože, jak známo, masivní železnou závoru felckou neprorazíš (ale jestli jezdíte na lezení lakatošem, tak se ta závora dá, soudě podle stop, objet). Samotné čisté ledy jsou asi 10 až 12 metrů vysoké. Je tu však ještě několik míst pro mixy s ledem asi 15 – 18 metrů dlouhých a nepřeberné množství možností pro drajtůling, ing, ing i Ing (taková ozvěna tam je). No a jak mě kluci poučili, tak drajtůling to je, že jako máte ty pikle a mačky a lezete s tím po skale bez ledu, což sem jaksi nejdřív nemohl pochopit, ale pak mě došlo, že se to asi dělá kvůli temu, že do těch zku….ě malých lezeček by v té kose nevlezl ani nejdrsnější zimní bouldrista.
Tak nabrušte zbraně a mačky, vemte hodně lan na zajištění na tenkých vrbách a břízkách, které jsou většinou až hodně daleko za hranou galerie, termosku s horkým čajem, foťák, ať se pak máte čím chlubit před kámošema v hospodě, a hurá na ledy! Jděte s dobou! Mapa: Slovácko, Bílé Karpaty, edice KČT č. 92, 1:50 000, čtverec A6-7
Pěkné zážitky přeje Břeťa Lebloch