Víkendový Batizák - Tatry 2-4.9. 2016

Podávám hlášení o dvou parádních cestách v Tatrách. S Viktorem jsme si náramně zalezli na Batizovském štítu.
Tož ve zkratce : PÁTEK: Vyjeli jsme sami dva s Vikem cca. v 16:00 z UH. V 20:00 opouštíme parkál v Tatranské Poliance. Tam nás před nočním pochodem ještě straší bratia Slováci přemnoženýma krvelačnýma medvědama.
Medvěd nemedvěd, není čas řešit kdo je kdo... rozkaz zněl jasně- do půlnoci v bivaku.
Po hodině šlapání asfaltovou cestou horem kopcem po zelené značce, stopujeme Poláky a ti nás ochotně vezou na Sliezský dom. Hodně nám ulehčili tu nudnou noční šlápotu. Od Sliezského Domu následně šlapeme horem kopcom do Batizovského sedla po červené značce až k plesu.
Nacházíme bivak, steleme naprosto vše měkké co je po ruce na šutry pod karimatku. Ale i přesto spíme neustále masírováni kameny na nichž ležíme. K ránu nás přeskakují turisté s guidama. Bivak je totiž zrovna v pěšině.
SOBOTA: Vstáváme kolem 8.00, snídáme a balíme cca hodinu, schováváme bágle, jdeme nalehko hodinu pod stěnu. Lezeme  Pytlákův expres VI+. Parádní lezení, vše tahá Viky, vše po vlastním, krom štandů. Naprostá lambáda. Užíváme si to oba až do posledního slanění.
NEDĚLA: Sice rozbití jako cikánské hračky, ale vstaneme před sedmou, opět schováme bágle u bivaku a dem lézt Kuttove platně V-. Do cesty nastupejem cca v 9:00. A opět skvělá volba cesty.
Asi ve třetí délce doslovně chrochtám blahem - sokolík jak víno v ukloněné plotně, cca 40 metrů. Naprostá fantazie, sluníčko svítí, lezu si na druháka, vítr lehce pofukuje, teplota akorátní, žula drží jako šmirgl. prostě všecko hraje. maximální roman tyčka.
Slaníme cca kolem 16:00 na pevnou zem a pohádky je konec...cesta na parkál k autu je jak cesta z Mordoru - cca 3,5h a to velmi rychlou chůzí.  Ale bez toho to nejde no.
Toť asi vše.
Omlouvám se za příšerný text. Není čas na nic promyšlenějšího.

Čus, ať vám to leze !! Vik a Bláža

pod nástupem do cesty

první lehká délka v Pytlákovém expresu

asi jsme trochu zbloudili a suneme se zpět do naší cesty

fantastický traverz pod nejtěžší úsek

štand pod nejtěžší délkou

Vik natahuje naprosto s přehledem

nejtěžší délka za VI+ v Pytlákovém experu

Výhledy do Batizovské doliny

štand jedna báseň-jinak ale většinou dobré!

kudy tudy dále...??

pohodička

viky prusíkuje uvolnit lano, pak zjistíme, že jsme měli stahovat pro změnu žluté a ne červené : DDD

zdroj: tatryinfo.sk

zdroj: tatryinfo.sk

Objevování severu - Jeseníky

Nadpis klidně mohl být Ludvíkov vol. III, ale už by to vypadalo, že jinam nejezdíme... Letošní dovolená se nesla (kromě bouldrování na místních kamenech) v duchu objevování (pro nás) nových skalních oblastí: Dobřečova a Čertových kamenů u Jeseníku. Teploty byly lezecky mnohem příznivější než minuloroční vedra, 15 stupňů nebylo výjimkou a pršelo jen jednu noc, jenže kůži na prstech a sílu máte jen jednu.

kostelík Ludvíkov

Dobřečov nacházející se ve stejnojmenné vesničce, malá krásná oblast nedaleko známého Rabštejna takže materiál podobný - břidlice, do 1 km od auta (přístup je dobře popsán v průvodci Moravské skály). Skalní pás není dlouhý a především vysoký jen asi 15m, stačí krátké lano a několik expresek. Prostředí vhodné i pro děti - rovina a obtížnost cest od 4 po 10.

obec Dobřečov

Dobřečov skalní pás

Čertovy kameny u Jeseníku, našinec zná především ty Lidečkovské, přístup je opět popsán v průvodci Moravské skály, případně aktualizace zde. Většina skal je přímo pod chatou a vyhlídkou na město Jeseník, je zde i nějaké útulna, ohniště, tělocvičné atrakce a opět velká rozmanitost v obtížnostech. Vzhledem k okolnostem (krátké lano, prsty na kaši) jsme zde k naší škodě vůbec nelezli, snad se podaří návrat a zdejší zajímavý materiál - pegmatit ještě okusíme, rozhodně s delším lanem.

Čertovy kameny - Pekelník JV stěna

Čertovy kameny - Pekelník SZ stěna

Medvědí hora - Loučná nad Desnou

Ludvíkov vol. II

Víkend se nesl ve znamení boulderingu, vyrazili jsme na sever do Jeseníků. Oblast netřeba nějak dále představovat díky článku od Jelena o pár článků níže. V letních teplotách je tu příjemně a skalky i rychle vysychají po dešti a to jsme si ověřili na vlastní kůži :-). Po dni stráveném ve skalách přijde vhod v místní Kolibě orosený půl litr Holby a co víc si přát.

Ideální podmínky

Večerní příprava

Rozlezy

Afrodita 6A+

Pistolník  low 7C

Temný řitíř 7A+

Čistič

Top  numero uno 6B

Koko Djambo 6B

Archangel 7A

Sponzoring by Ocún

Porúbka

Psát o tradiční slovenské oblasti, kterou dobře znají především starší lezci našeho oddílu je možná zbytečné, přesto zde někteří (včetně mě) ještě nelezli. Dlouho jsem se na Porúbku těšil a byla i v anketě letního oddílového výjezdu, jenže nevyhrála, tak jsme se s rodinou vypravili sami. Vzdálenost od Hradiště 140 km, většina po dálnici, ubytování přímo pod skalami v kempu, který je tak rozlehlý a vybavený, že uspokojí snad každého a především děti. Skalních sektorů je zde několik v různém sklonu a obtížnostech, všechny nedaleko kempu, s malými dětmi lze nejvíc doporučit sektor Lietačky, který je asi 300m od parkoviště na rovince u řeky Rajčianky a je zde velké množství lehčích a dobře odjištěných cest nižších obtížností (3 až 5). Samozřejmě jsou zde i vyšší čísla pro zkušené lezce, zaslechl jsem něco o oklouzanosti místních skal, ale snad až na nástupy úplně v pohodě. Navíc jste uprostřed Strážovských vrchů tudíž další lezecké oblasti Prečín, Višňové, Súlov jsou v blízkém okolí, turistika, horská kola apod., termální koupaliště jsou v Rajeckých Teplicích, krytý bazén v Žilině. A pivo točí přímo v kempu!



sektor Nollovky

sektor Lietačky



Lietačky - obtížnosti 3 až 5





Lietačky 3+