Nedávno jsem potkal na bouldrovce ve škole na Mojmíru Alexe (Alex Huber - lezec, pozn. autora), chvíli jsme spolu lezli, ukázal jsem mu několik našich bouldrů, poradil mu, jak má trénovat a pak jsme spolu šli na Dolečka na pár piv. Hovořili jsme spolu hlavně o jeho přelezech v Yosemitech a na Čimách. Celkem jsem mu je pochválil, ale vytkl jsem mu nestřídmé používání magnézia, což je samozřejmě značně nesportovní a řekl jsem mu, že by se zhodnocením jeho cest, které vytvořil s použitím maglajzu měla zabývat Yosemitská vrcholová komise. Alex uznal svou chybu a přísahal, že už to nikdy neudělá, a proto jsem ho naučil jak se váže liščí smyčka a slíbil mu, že ho s sebou někdy vezmu na Barborku, ať si taky někdy zkusí pořádné lezení.
Při našem hovoru Alex obdivoval mé výkony na skalách i v horách a vyptával se na mé další plány. Svěřil jsem se mu tehdy s mým nejbližším úkolem, který jsem pro sebe vytyčil – vylézt na Lysou horu (Alexovi jsem se to pokusil přeložit jako Cerro Torre) západní stěnou, sestoupit jižní stěnou, to vše v jednom dni bez použití závěsných postelí a dalšího bigwallového cajku a jen s minimem jídla a vody. Alex označil můj nápad za šílený a hrdinský a vyptával se taky jak se hodlám pod Lysou horu (Cerro Torre) dostat, s kterou společností letím a vůbec na vše možné ohledně logistiky. Odvětil jsem, že jedu autem přes Jarošov na Zlín, pak na Vizovice a přes Rožnov do Ostravice, odkud chci nalehko vyrazit a večer tou samou cestou zpět. Alex jen pořád kroutil hlavou, blábolil něco o sněhu a ledu a vůbec byl nějaký divný. Tenhle mládenec neleze špatně, ale myslím, že trochu moc chlastá…
Lysá hora, Beskydy - 5.7.2006
Dne 5.7.2006 jsem společně s jednou milou slečnou vystoupil z mého luxusního vozu v Ostravici a zkontrolovali jsme naši výzbroj a výstroj. Já jsem měl na sobě zánovní boty Salomon, zelené kalhoty pod kolena, zelené tričko (později vyměněno za modré) a slušivý klobouk. Slečna měla rovněž kvalitní horolezeckou obuv, černé kalhoty pod kolena a modré triko s nápisem Climber. Můj plán byl jasný, zdolat západní stěnu Lysé ve stylu OS. Slečně jsem proto zakázal jakékoliv kochací pauzy, pauzy na pití a jídlo a jiné zbytečné přestávky, které by můj plán mohly narušit. Dlouho mi plán vycházel, avšak po dolezených téměř třech čtvrtinách cesty jsem přeci jen musel pod hrozbou uštědření facky ustoupit a na chvíli si sednout. Cestu jsme tedy vylezli s jedním odsednutím, což značí nepopulární AF styl. V horách se ale přeci jen na ty styly zas tak moc nehraje, takže myslím, že i tak je to vynikající, nebo spíš více než vynikající a v každém případě fascinující výkon. Na vrcholu jsem okusil pár pivek, což mělo v kombinaci s velmi slunečným počasím a značnou nadmořskou výškou ten výsledek, že jsem začal lehce ztrácet koordinaci, točila se mi hlava a byl jsem i trochu malátný, což jsou jasné příznaky AHN, a proto jsem slečně oznámil, že musím být bezodkladně transportován pod kopec, protože mi hrozí vážná újma na zdraví, a že by bylo nejlepší kdyby mne tam odnesla. Zde jsem se však nečekaně nesetkal s pochopením a byl jsem několika popostrčeními posunut do nížiny po vlastních nohou. Vydal jsem se tedy směrem, kde jsem tušil žlutou značku, tu jsem po pěti metrech ztratil, a proto jsem se klopýtavou chůzí vydal přes hustou smrčinu a ostružiní někam dolů a slečně jsem oznámil, že jdeme zkratkou, což je mnohem lepší, než se táhnout nudnou a fádní klasickou sestupovkou. Slečna po mne sice házela šišky a občas mne do hlavy a do zad trefil i menší klacek či kámen, ale přeci jen mne následovala a nakonec jsem kupodivu opravdu našel i tu žlutou značku. K mému luxusnímu vozu jsme se pak už dostali bez větších problémů. Akci hodnotím jako velmi povedenou, ale zároveň náročnou a myslím, že zcela nevhodnou pro kohokoli z našeho klubu. Jsem zřejmě jediný, kdo si mohl pro své značné zkušenosti a mimořádnou psychickou a fyzickou odolnost takovýhle kousek dovolit!
PS: a už by se mi do prdele taky mohl uzdravit ten prst, ať můžu normálně lézt!
Se mějte a užívejte letního lezení a prázdnin, vy mrchy se zdravýma prstama!-)
Jara Blatný
Žádné komentáře:
Okomentovat